Formát pro tisk

Letos proběhne již třicátý první ročník oslav Dne Země ve světě, první kampaň pod tímto názvem se uskutečnila 22. 4. 1970 ve Spojených státech amerických. Žádala zvýšit energetickou účinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vyloučit z používání chemikálie a odpady, které ničí ozónovou vrstvu Země a další. Kampaň, která měla za cíl prosadit otázku ochrany životního prostředí do politické diskuze a podpořit veřejný zájem o tuto problematiku, inicioval americký senátor Gaylord Nelson za podpory ostatních amerických politiků, včetně prezidenta J. F. Kennedyho. Akce se v roce 1970 zúčastnily miliony občanů USA, a to zejména studentů základních, středních a vysokých škol. Kampaň měla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Země - 22. dubna - jako mezinárodního svátku životního prostředí.

V roce 1990 se k americké tradici připojil zbytek světa. Dvě stě milionů lidí ze sto čtyřiceti zemí světa znovu dokázalo, že se zajímají o ochranu životního prostředí na Zemi. Zprávy z celého světa informovaly o pochodech, soutěžích, koncertech, festivalech, ekologických trzích, úklidových akcích a jiných aktivitách na 3 600 místech a ze Dne Země 1990 se tak stala největší organizovaná aktivita v historii. Akci Den Země podporuje celá řada významných organizací, osobností, vědců i politiků. Od roku 1990 je 22. duben jako světový svátek životního prostředí slaven i v České republice.

Největší význam Dne Země spočívá v tom, že umožňuje i té nejmenší organizaci a jednotlivcům zařadit svůj malý příspěvek k péči o životní prostředí do celostátního a celosvětového kontextu. Den Země umožňuje spojit síly k výraznějšímu oslovení široké veřejnosti i představitelů politické i ekonomické moci ve jménu ochrany přírody a životního prostředí. Každým rokem takto probíhá velké množství akcí, do kterých se stále více zapojují vedle nevládních organizací zejména školy, místní a státní úřady, místní samospráva a velké množství jednotlivců.

Odbor životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici se pokusí Vám touto cestou přiblížit alespoň částečně některé z problémů životního prostředí v Kopřivnici a jejich řešení. Apelujeme na Vás, obyvatele Země, abyste se věnovali svému životnímu prostředí nejen jednou v roce. Záleží jen na nás, v jakém prostředí budou vyrůstat naši potomci, jaké dědictví jim zanecháme…

Okolí Kopřivnice je malebný kraj s řadou cenných přírodních lokalit. Na katastrálních územích Kopřivnice, Větřkovice, Drnholec nad Lubinou, Mniší a Vlčovice se nachází na sedmdesát významných krajinných prvků.

Jedná se o různé ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Mohou to být zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Nejznámějšími významnými krajinnými prvky jsou zde například louky a pastviny pod Červeným kamenem s potůčky, lesními lemy a rozptýlenou zelení, Raškův kámen - významný vápencový útvar na úpatí Pískovny, který slouží jako vyhlídkový bod s výhledem na údolí Kopřivničky a masív Červeného kamene. Tato lokalita je významná zejména výskytem cenných společenstev teplomilné květeny rostoucí na vápencovém podkladu. V roce 2000 byla provedena na Raškově kameni prořezávka náletových dřevin, která zajistila další ochranu významných společenstev.

Další cennou lokalitou jsou unikátní orchidejové louky v Janíkově sedle, které jsou známé výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Tyto louky se podařilo v roce 1998 na poslední chvíli zachránit před zánikem. Od tohoto roku probíhá pravidelné sečení luk, které vede k postupné obnově původní cenné flóry v těchto lokalitách. Zbytky původních lučních a lemových společenstev najdeme například na svazích Větřkovické hůrky, pod Kazničovem, pod Holým vrchem, rozptýlené drobné selské lesíky s původním druhovým složením poskytují útočiště živočichům na celém území Kopřivnicka. Mnozí procházející se občané jistě zjistili, že město v loňském roce začalo s pracemi na zachování sadu U Hurských na Červeném kameni, kde se vyskytují mnohé již mizející odrůdy jabloní.

Kromě ochrany významných lokalit je prováděna rovněž takzvaná druhová ochrana, tedy ochrana jednotlivých druhů rostlin a živočichů. Jedná se například o projekt ’Stabilizace populace čolka horského v oblasti Červeného kamene’ - čolek horský patří mezi silně ohrožené druhy živočichů.

Motoristé jedoucí po cestě z Lubiny do Vlčovic si mohli všimnout sto sedmdesát metrů dlouhé zábrany podél komunikace. Tato zábrana byla postavena pro ochranu obojživelníků, táhnoucích k rozmnožování, před přejetím automobily. V rámci akce, která trvala jeden měsíc, bylo přeneseno čtyři sta jedenáct skokanů hnědých a pět ropuch obecných.

Významným počinem v rámci druhové ochrany bylo rovněž vytvoření vodní plochy - hradního rybníka u zříceniny hradu Šostýna, v rámci revitalizace Kopřivničky. Rybník není určen pro chov ryb, a proto je významnou lokalitou výskytu obojživelníků, ale i řady druhů vodního hmyzu. Přestože jde o mladou vodní plochu, je zde již dokumentován výskyt například silně ohrožené rosničky zelené, skokana obecného, silně ohroženého čolka horského a mloka skvrnitého, z hmyzu můžeme zahlédnout potápníka dvouskvrnného, šídlo velké, z plžů plovatku toulavou.

Ačkoli krajina v okolí Kopřivnice je plná krásných koutů a přírodních zajímavostí, neznamená to pro nás, že nepotřebuje naši ochranu. Právě na nás je, abychom kulturní krajinu zachovali v její podobě do dalších let pro naše děti a děti jejich dětí…

Ve své krátké praxi jsem již zažila mnoho kuriózních a pro mě odstrašujících přístupů ke dřevinám a slyšela jsem mnoho pro mě nepochopitelných důvodů ke kácení. Uvedu jeden: Paní X si v roce 1 postaví plot v těsné blízkosti téměř staleté vitální lípy a v roce 2 přijde, že požaduje lípu skácet, že její kořeny narušují základy plotu a vyvracejí ho.

Takových a podobných důvodů ke kácení slýchám mnoho. Samozřejmě jsou i důvody ’oprávněné’, neboť v Kopřivnici dodnes byly vysazovány stromy bez dlouhodobějšího záměru a bez znalosti vysazovaných rostlin a jejich funkce, a tak se stalo, že na sídlištích byly vysazovány alergeny, aleje byly vysazovány na teplovody, stromy dorůstající v dospělosti patnácti metrů byly nasazeny těsně k domům. Zde je však třeba říci, že zdravý a stínící strom rostoucí u paty domu má stejnou ekologickou hodnotu, jako tentýž strom v parku a navíc, roste-li v zastavěné části města, plní mnoho dalších pozitivních funkcí, jako například zlepšení mikroklimatu.

Jelikož chci předejít podobným problémům v budoucnosti a zároveň si uvědomuji, že mnoho z těchto ’špatně’ vysázených stromů si lidé vysázeli k domům sami a nevěděli, ’že to bude tak velké’, nabízím svou radu každému, kdo chce upravovat okolí svého domu výsadbou, a to každou středu odpoledne od 14 do 17 hodin na odboru životního prostředí Městského úřadu v Kopřivnici, na ulici Štefánikově 58.

A teď krátce k zákonu, neboť neznalost zákona, jak víme, neomlouvá. V zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v § 7 říká, že dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením podle tohoto zákona, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější. Tato ochrana se týká stromů i keřů. Jako poškození dřeviny může být klasifikován i neodborný ořez či ořez v klimaticky nevhodném termínu. Péče o dřeviny je povinností vlastníků a vlastníkem dřeviny je ten, na jehož pozemku dřevina roste. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (odbor ŽP-VLHZ na městském úřadu) a povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin (§ 8). Žádost příslušnému orgánu podává vlastník pozemku či jeho nájemce se souhlasem vlastníka. Ten, kdo kácí dřeviny, musí splnit povinnost náhradního opatření, a to buď zajištěním náhradní výsadby nebo zaplacením odvodu do rozpočtu města (§ 9). Pokácením dřeviny vznikne ekologická újma, jejíž finanční ohodnocení se provádí podle metodiky ČÚOP Praha „Ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“.

Uvedu-li příklad, tak pokácením jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) rostoucího u lokomotivy Strela by vznikla ekologická újma 153 594 Kč, i když v tomto případě je tato újma penězi nevyčíslitelná, neboť vzrostlý zdravý strom v centru města je beze-sporu ekologicky hodnotnější než ten samý jedinec rostoucí v lese. Tyto a další disproporce týkající se zeleně ve městě Kopřivnici a místních částech budou ošetřeny v připravované vyhlášce o zeleni, která bude upravovat podmínky ochrany zeleně a zásahů do ní.

Je-li kácení povoleno, provádí se v období vegetačního klidu, tj. od 1. října do 31. března. Povolení ke kácení je potřeba i na kácení na soukromých pozemcích, není-li stanoveno jinak. Dojde-li k poškození dřevin nebo k nepovolenému kácení, může příslušný orgán ochrany přírody uložit pokutu podle § 87 zákona až do výše 1.000.000,- korun.

Chtěla bych touto cestou připomenout lidem, že právě rostlinám vděčíme za to, že na Zemi vznikl život, a tedy i za to, že je zde člověk - Homo sapiens sapiens (člověk rozumný!?). Samozřejmě jim vděčíme také za to, že zde dál můžeme žít a dýchat. Nevděčíme za to moci, penězům či ekonomické efektivnosti a dalším, pro dnešní lidi, tak důležitým věcem.

Apeluji proto na vás, aby jste strpěli občasná omezení, které Vám rostliny, a ve městě jsou to hlavně keře a stromy, přinášejí, jako je stín, spadané listí, kořeny v chodníku či keře zasahující do něj, větve blízko domů a podobně. Ráda bych zde také řekla, že krátkověký strom (často lidé při požadavku na kácení uvádějí, že se stejně jedná o krátkověkou dřevinu) se dožívá více let než extrémně ’dlouhověký’ člověk, tzn. minimálně stopadesáti let. A doufám, že se mnou většina z vás bude souhlasit, když řeknu, že to, že ze stromů na podzim padá listí, není ani důvodem tento strom skácet a ani důvodem k tomu, abychom mu ořezávali zdravé větve, aby listí bylo méně.

Stejné je to i s keři. Proč bychom měli seřezávat krásné vzrostlé keře? Snad proto, že se pod nimi hromadí odpadky a v zimě je to nevzhledné? Je to vinou keřů? Nebo lidí? Naštěstí v zákoně č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, o kterém je zmínka na jiném místě v této příloze a který je zde mimo jiné proto, aby chránil dřeviny, se v § 58 říká, že každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Tento paragraf mě potěšil.

Aby dřeviny ’nevadily’ a nebylo tedy důvodů ke kácení, je třeba výsadby pečlivě plánovat a přizpůsobovat je místu, tedy volit správně vegetační prvky a funkční typy zeleně. A také správně zvolit druh dřeviny tak, aby na daném místě uspokojivě rostla a aby ’nevadila’ přílišným vzrůstem, stínem, kořeny, spadaným listím, vůní květů, padajícími plody a podobně.

V současnosti je například vyšlechtěno mnoho stromů s malou korunou, které se používají právě k obytným domům. Okrasné jablůňky, malokorunné katalpy, javory, hrušky, jasany, akáty či keře roubované na kmínek (šeřík, svída, slivoň). V Kopřivnici je bohužel použit jen jediný druh - kulovitý javor. Je tedy jen otázkou času, a jako vždy v neposlední řadě peněz, kdy se díky postupnému zefektivnění modelu ’kácení - náhradní výsadba’ vymění ’vadící’ zeleň za zeleň vhodnou a plně funkční. Žádám Vás tímto o trpělivost a v neposlední řadě o úctu k zeleni.

A poslední slovo nebo spíše vzkaz pro toho, kdo ukradl strom vysazený v loňském roce za kostelem: „Jedná se o jedlý kaštan (Castanea sativa), který se dorůstá výšky až třiceti metrů a má širokou korunu. Tak doufám, že ho nemáte u domu.“

Stav znečištění ovzduší pro území Kopřivnicka byl v roce 2000 sledován na automatizované imisní stanici Lubina - Drnholec provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) - pobočkou Ostrava Poruba. Souhrnné měsíční přehledy znečištění ovzduší jsou vyhledávány na internetových stránkách ČHMÚ (www.chmi.cz/poboc/OS/ostrava.html), kde může informace o stavu ovzduší získat kdokoliv. Údaje jsou vždy aktualizovány patnáctý den následujícího měsíce.

ČHMÚ jako pověřená organizace Ministerstva životního prostředí České republiky zajišťuje provoz automatizovaných monitorovacích stanic (AMS) státní sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČR. Tento systém AIM byl uveden do provozu v letech 1991 - 1994 a v současné době je v tomto systému zahrnuto celkem šestadevadesát AMS, jejichž provoz plně zajišťuje ČHMÚ.

V oblasti severní Moravy a Slezska (Ostravska) zajišťuje pobočka ČHMÚ Ostrava provoz celkem šestnácti AMS tohoto celostátního systému. Stanice jsou osazeny analyzátory na měření koncentrací oxidu siřičitého SO₂, oxidů dusíku NO_x a poletavého prachu PP.

Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší naměřené na stanici ČHMÚ v Lubině - Drnholci (hodnoty jsou uváděny v mikrogramech na metr krychlový):

Imisní limity pro průměrné roční koncentrace nebyly v roce 2000 překročeny.

Na výsledcích měření z loňského roku je vidět další snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytovaly v zimním období při nepříznivých rozptylových podmínkách.

V roce 2000 nabyl účinnosti nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který ukládá všem občanům povinnost udržovat na svém nebo jimi užívaném pozemku pořádek a čistotu tak, aby nenarušili vzhled obce.

Vyzýváme tímto všechny občany města Kopřivnice a místních částí Lubina, Mniší, Vlčovice, aby udržovali na výše uvedených pozemcích pořádek a čistotu, nezakládali na nich skládky odpadů a tím nenarušovali životní prostředí a občanské soužití ve městě.

Nakládání s odpady je upraveno obecně závaznou vyhláškou č. 1/1999 o nakládání s komunálním odpadem, stavebním a demoličním odpadem, která stanoví zákonný systém nakládání s komunálním odpadem, tj. sběr, třídění, využívání a zneškodňování odpadu na území města Kopřivnice a místních částí.

Každý občan má tedy možnost zapojit se do tohoto sytému, tzn. třídit a odkládat využitelné složky odpadu (sklo, papír, plasty), nebezpečné odpady a velkoobjemové odpady i zbytkový komunální odpad na místa k tomu určená.

Město Kopřivnice, odbor životního prostředí a VLHZ tímto upozorňuje občany, aby si vlastní či pronajaté pozemky dali do náležitého pořádku, neboť budou prováděny kontroly a hříšníkům může být podle § 57 zákona o obcích uložena pokuta až do výše 10 tisíc Kč.

Nepovolené skládky odpadů představují pro životní prostředí značnou zátěž. Jejich složení je velmi různorodé, často obsahují nebezpečné odpady. Vzhledem k tomu, že skládky nejsou zabezpečeny proti průniku dešťových vod a průsaku výluhů do půdy, dochází k uvolňování nebezpečných složek odpadů do vodního výluhu a jejich volnému přecházení do půdy a do spodních vod, a tím k jejich kontaminaci.

V roce 1995 byly zmapovány nepovolené skládky odpadů vyskytující se na území Kopřivnice a místních částí Lubina, Vlčovice a Mniší. Výsledkem mapování bylo zjištění 44 skládek v Kopřivnici, 37 v Lubině, 18 ve Vlčovicích a 7 v Mniší. V roce 1999 proběhlo nové mapování, při kterém bylo objeveno jen v Kopřivnici 63 nepovolených skládek odpadů, v Lubině 18, ve Vlčovicích 14 a v Mniší 10. Bylo odstraněno 49 skládek, tj. 47 % z celkového počtu zmapovaných skládek. V květnu roku 2000 bylo provedeno přemapování nepovolených skládek odpadů. V Kopřivnici bylo nalezeno 69, v Lubině 28, ve Vlčovicích 19 a v Mniší 6 nepovolených skládek odpadů. Celkově se tedy jejich množství od roku 1999 zvětšilo o 17 skládek. Bylo nalezeno 51 nových - minimálně 50 procent z tohoto množství jsou skládky staršího data, které se doposud nepodařilo při mapování nalézt. I přesto, že mapování 2000 bylo provedeno po zkušenostech z předchozího roku kvalitněji, odhadujeme, že počet nalezených skládek tvoří zhruba 80 % celkového počtu skládek na území Kopřivnice a místních částí. V roce 2000 se odstranilo 52 skládek, což představuje 43 procent z mapovaných skládek.

Z dat získaných při mapování lze vyčíst, že největší množství nepovolených skládek v Kopřivnici vytváří ’garážníci’ a zahrádkáři. Konkrétně skládky v okolí garáží jsou z 90 procent tvořeny nebezpečnými odpady - tyto jsou ohrožením nejen pro životní prostředí, ale i pro obyvatele. Skládky v okolí zahrádek sice přímo neohrožují např. vytékajícími chemickými látkami, ale rozhodně jde o záležitost, která nepůsobí na okolojdoucí estetickým dojmem jak po stránce zrakového vnímání, tak zejména v letních měsících po stránce čichového vnímání.

Odstraňování nepovolených skládek odpadu je, jak se zdá, nikdy neustávající práce. Bohužel, naše společnost ještě nedospěla do stadia, ve kterém je považována ochrana životního prostředí za samozřejmost a ekologické chování za životní standard. Věřím, že nám toto dospívání nebude dlouho trvat.

Nakládání s komunálním odpadem na území města Kopřivnice a místních částí Lubina, Vlčovice, Mniší zajišťuje na základě mandátní smlouvy s městem Kopřivnice společnost Slumeko, s. r .o.

Od 1. ledna 1999 je zaveden nový systém nakládání s odpady na území města Kopřivnice, který zajišťuje komplexní služby pro obyvatele, kteří jsou do tohoto systému zapojeni.

Systém zahrnuje tyto služby:

• pravidelný vývoz všech nádob na zbytkový komunální odpad v intervalu maximálně 1x za 14 dní a jeho uložení na skládku,
• rozmístění 2x ročně na 37 stanovištích vany o objemu 7 m³ na velkoobjemový odpad, včetně uložení na skládku,
• svoz nebezpečných složek komunálního odpadu mobilní sběrnou 2 x ročně a zajištění jeho zneškodnění v souladu s platnými právními předpisy,
• možnost využití nádob na tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu (papír, plast, sklo) v počtu 225 ks, pravidelně vyvážených s dotříděním na dotřiďovací lince,
• možnost využití stálého sběrného místa v areálu dotřiďovací linky pro odložení velkoobjemových a nebezpečných složek komunálního odpadu.

a) Sběr zbytkového komunálního odpadu (svoz popelnic a kontejnerů)

Svoz zbytkového komunálního odpadu od nájemních domů byl prováděn stejným způsobem jako v předchozím roce s tím, že byla sledována místa trvalého přeplňování nádob. V těchto místech byl zaveden vývoz 2x týdně, případně byly přidány další sběrné nádoby.

V roce 2000 bylo uloženo na skládku 3 958 t zbytkového komunálního odpadu, tj. o 24 tun komunálního odpadu více než v roce předchozím.

b) Sběr velkoobjemových složek komunálního odpadu

Pro odložení velkoobjemového odpadu (starý nábytek, matrace, kočárky, textil apod.) mohli občané využívat velkoobjemových van, které byly podle zveřejněného harmonogramu přistavovány po celém území obsluhované oblasti. Celkem bylo na 74 stanovištích rozmístěno a naplněno 91 van a uloženo na skládku 104 tun odpadu. Zároveň občané využívali možnost odložit svůj odpad ve sběrném místě na dotřiďovací lince, kde bylo předáno ke zneškodnění dalších 33 tun velkoobjemového odpadu.

Celkem bylo takto občany odloženo a následně na skládce zneškodněno 137 t velkoobjemového odpadu, což je o 45,6 t méně než v předchozím roce.

c) Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu

V roce 2000 byly provedeny dva svozy pojízdnou sběrnou a občanům bylo k dispozici sběrné místo na dotřiďovací lince, kde mohli odkládat nebezpečné odpady

Této služby využilo celkem 356 rodin. Občané odevzdali do pojízdné sběrny 16 114,5 kg nebezpečných odpadů, což je o 1 642 kg více než v předchozím roce. Nejvíce bylo odevzdáno vyřazených televizorů, ledniček, olověných akumulátorů a barev.

Na stabilním sběrném místě v areálu dotřiďovací linky bylo do konce roku 2000 odevzdáno 14 751 kg odpadů, což je o 3 225,5 kg více než v roce předchozím.

Celkem, s využitím mobilní sběrny a sběrného místa na dotřiďovací lince, bylo občany odevzdáno a v souladu s platnými předpisy zneškodněno 30 865,5 kg odpadů majících jednu nebo více nebezpečných vlastností, což je nárůst o 4 868 kg oproti předchozímu roku. Při počtu 22 854 obyvatel zapojených do systému to činí 1,3505 kg na osobu a rok. Pro srovnání v roce předchozím to bylo 1,11 kg na osobu.

d) Tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu

Využitelný odpad jako sklo, papír a plast mohli občané odkládat do 225 ks barevně rozlišených sběrných nádob. Nádoby jsou pravidelně vyprazdňovány a jejich obsah je odvážen k dotřídění.

Odděleným sběrem bylo shromážděno 432 tun odpadu v tomto složení:

Plast       93 t
Papír    194 t
Sklo     145 t

Na dotřiďovací lince je navezený odpad ručně roztříděn na jednotlivé druhy podle požadavků odběratelů takto:

Odpadní plast: odpadní plast je tříděn do čtyř frakcí.

• PET láhve bezbarvé
• PET láhve barevné
• směsný komunální plast
• pěnový polystyrén

Odpadní papír: odpadní papír je tříděn do tří frakcí.

• karton a lepenka
• směsný papír
• kombinované obaly (tetrapack)

Odpadní sklo: odpadní sklo je tříděno do dvou frakcí.

• bílé sklo
• barevné sklo

Na třídicí lince je v menším množství shromažďován i kovový odpad.

Po vytřídění bylo uloženo na skládky 126 t nevyužitelného odpadu.

V roce 2000 se nadále snižoval podíl skla na úkor nevratných plastových obalů, což mělo za následek přeplňování kontejnerů na plasty. Proto byly upravovány kontejnery určené ke sběru skla na sběr plastů, čímž bylo včetně nákupu nových nádob umístěno dalších 15 nádob na plast.

e) Odpad z údržby veřejné zeleně

Za hodnocené období r. 2000 bylo vyprodukováno 563,8 t odpadu z veřejné zeleně. Z tohoto množství bylo 520,9 t zpracováno na kompostárně Točna v Příboře a zbylých cca 43 tun odpadu nevhodného ke kompostování bylo uloženo na skládce. Zneškodňování odpadu ze zeleně na kompostárně je z ekologického i ekonomického hlediska jednoznačně nejvýhodnější.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25