Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Vernisáž fotografií, poslechový večer a videoprojekce, jejichž společným jmenovatelem bude kapela The Plastic People of The Universe a její nedávno zesnulý lídr Mejla Hlavsa - takový je program Nora Café na první únorovou sobotu.

„Hned, když jsem se dozvěděl, že Mejla zemřel, začal jsem přemýšlet, jak na něj vzpomenout, nejen proto, že to byl vynikající člověk a muzikant, ale taky proto, že jeho vztah k Noře byl velice blízký,“ řekl šéf kopřivnického klubu Víťa Váňa. Toho nakonec napadlo oslovit Milana Svatušku.

„Je to člověk, který se s nimi dobře znal a ví toho o Plasticích opravdu hodně,“ tvrdí Váňa. Sobotní večer tak bude vernisáží Svatuškových fotografií pořízených mimo jiné také na kopřivnickém koncertě české undergroundové legendy. „K tomu by měla hrát hudba Plastiků a spřízněných kapel, možná padne také pár slov o skupině,“ slibuje Váňa s tím, že se snaží sehnat také videozáznam koncertu, který v listopadu ’97 zaplnil kopřivnický katolický dům.

K o p ř i v n i c e (dam) - Šamanskou ’Písní eskymáckých lovců’ zahájila v sobotu v noci svůj kopřivnický koncert kapela Pluto. Kvarteto muzikantů soustředěné kolem bubeníka Pavla Fajta se v Noře zastavilo během krátkého turné, které má být tečkou za zhruba pětiletou existencí skupiny.

To, jestli v polovině února Pluto dopíše svou historii definitivně, však není tak jisté. „My to chápeme spíš jako delší pauzu na neurčito. To, že mluvíme o konci kapely, děláme právě proto, aby si to někdo nevysvětloval jako pauzu a nemohl pak být zklamán, pokud se nakonec už znovu dohromady nedáme,“ řekl zpěvák Pluta Václav Bartoš a vyjádřil tím mínění celé kapely. Sobotní vystoupení v Noře bylo předposlední na Moravě a po několika dalších vystoupeních v českých klubech Pluto desátého února zanikne. A to přesto, že i na koncertě v Noře skupina prokázala, že právě prožívá vynikající období, což přiznávají také sami muzikanti. „Když se podívám za sebe, tak bych řekl, a myslím, že mluvím za všechny, že nejlepší období prožíváme právě teď. A to je právě ono. Skončit se totiž má v nejlepším,“ tvrdí Bartoš. Jedním z důvodů ukončení činnosti je prý jakési vnitřní opotřebení Pluta a také vysoká vytíženost jeho členů v jiných hudebních projektech. „My teď potřebujeme důkladnou duchovní očistu. Budeme přemýšlet o něčem novém a pak, když bude chuť, tak se můžeme znova do něčeho pustit,“ domnívá se lídr kapely Pavel Fajt, podle něj prozatím Pluto vydalo všechno, co v něm bylo a nebylo by fér existovat jen z toho, co už bylo vytvořeno a nedělat nic nového.

„Je to prostě tak, že tahle kapela začala fungovat v době, kdy byla úplně jiná situace. Tehdy to fungovalo - dnes už je to jiné. Podle nás je teď třeba udělat radikální řez a co přijde v budoucnu, nechat až na dobu, kdy to skutečně přijde,“ vzkázal Fajt fanouškům. Do Nory se jich s kapelou přišlo rozloučit asi sto a hudby kvarteta Fajt, Bartoš, Zavadil a Fröhlich se nemohli nabažit. Po víc jak hodinovém programu si ještě vynutili několik přídavků, a jak se zdálo, nikomu z přítomných nevadilo, že Pluto přidávalo skladby, které již ten večer zazněly s omluvou, že víc jak hodinu programu si nejsou schopní zapamatovat. Rozlučkový koncert v Kopřivnici se prý vydařil, a jak kapela tvrdila, byl i nejveselejší.

O p a v a (ili) - Tři plné autobusy kulturychtivých zájemců odjelo minulý pátek do Slezského divadla v Opavě. V rámci divadelního předplatného tam zájemci mohli zhlédnout klasickou operetu Johanna Strausse Netopýr.

Klasické Straussovo dílo přežilo za 120 let množství úprav a zásahů. Až neuvěřitelně dnešním divákům zní výhrady, týkající se příliš velké dávky erotiky, s kterými byla komická opereta přijata při slavné premiéře 5. dubna 1874 na Velikonoční pondělí. Dílo, které přijalo obecenstvo s nadšením, si svou úroveň zachovalo i v nastudování členů Slezského divadla.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ani absence igelitového tunelu, který tradičně jednou v roce spojoval kulturní dům se sousedním hotelem, neubrala letošnímu Foxáckému plesu na atraktivitě. Ples, který má již desetiletou tradici, znovu potvrdil svou výjimečnost, a i když letošní sezona se teprve rozjíždí, je nepravděpodobné, že by Kopřivnice v roce 2001 zažila ještě větší akci tohoto typu. Připravený jedenáctihodinový maraton zábavy letos přilákal na sedm set hostů.

„Jsem moc spokojený, i když strašně unavený,“ poznamenal šéf pořádající Agentury Fox Jaromír Naleraj. Není divu - příprava plesu začíná již v září a ve finále se na jeho uspořádání podílí kolem pěti desítek lidí.

Hlavním lákadlem Foxáckého plesu je každoročně na místní poměry pestrý a velmi nabitý program. V letošním roce mohli účastníci plesu vidět módní přehlídku, dvoje předtančení v podání Tanečního klubu Miroslava Gillara a Dětského centra Kopřivnice. Dále pak hadí ženu či hudební vystoupení zpěvačky Jany Kirschner, Vašo Patejdla nebo v poslední době stále populárnější kapely The Beatles Revival.

Zpestřením letošního ročníku plesu byl také úspěšný pokus o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Cílem pořadatelů bylo vytvořit z účastníků plesu nejdelšího tanečního hada v českých zemích. Nakonec byl komisařem pelhřimovské agentury Dobrý den uznán ustavující český rekord v počtu sto třiadvaceti lidí najednou poskakujících letkiss.

„Možná, že 123 se může zdát málo, ale je třeba si uvědomit, že lidé, kteří tvořili čelo hada, museli bez přestání tancovat skoro čtvrt hodiny a z velkého sálu kulturního domu se dostali až do přízemí muzea,“ řekl Naleraj s tím, že v Kopřivnici vznikl oficiálně uznaný rekord zapsaný do českého dodatku slavné knihy rekordů a kuriozit.

Foxácký ples má každoročně také svou charitativní rovinu. Výtěžek z celé akce totiž putuje na konto Dětského centra v Kopřivnici. Další částka, která poslouží speciální škole pro děti s nejrůznějším postižením, pochází každoročně z dražeb nejrůznějších předmětů věnovaných celebritami přítomnými na plese. Tentokrát se hosté zábavy předháněli v tom, kdo je ochoten dát více za spodní prádlo, kterému své jméno propůjčila Jana Štefánková.

„Dosáhli jsme nejvyšší částky v historii plesů. Celkem se cena vyšplhala až na sedmapadesát tisíc korun. Na tuto částku se složili celkem tři dražitelé, dva dali po pětadvaceti tisících a jeden ještě přihodil dalších sedm,“ prozradil organizátor plesu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Bezesporu největší nápor diváků od dob Titanicu zažilo kino Puls, když minulý týden uvádělo filmovou báseň Kytice. Ti, co se však těšili na setkání s tvůrci filmu, které mělo následovat po úterním večerním představením, však byli zklamáni - nikdo z nich totiž nedorazil.

„Návštěvu Kopřivnice musel režisér Brabec na poslední chvíli zrušit, neboť byl nucen pracovně odcestovat do Bratislavy. Kromě toho, že poslal omluvný dopis, také přislíbil, že při nejbližší příležitosti, kterou bude buďto repríza Kytice, nebo uvedení některého z jeho nových projektů, už určitě dorazí,“ řekla vedoucí kina Puls Radka Korená s tím, že sami pořadatelé se o změně režisérova programu dozvěděli na poslední chvíli a o zrušení besedy již nebylo možné informovat.

Největší zájem byl právě o poslední projekci doplněnou o slibovanou besedu s filmaři. Nezvyklý zájem neuspokojila ani celá kapacita kinosálu, a tak pořadatelé dokonce přidali několik desítek provizorních sedadel. Také běžné promítání Kytice mělo vysoce nadprůměrnou návštěvnost, během tří promítání ji vidělo 942 diváků. Kytice se tak zařadila v žebříčku průměrné návštěvnosti mezi největší kasovní trháky hollywoodské produkce. Neobvykle vysoký zájem o film natočený podle sedmi Erbenových balad je jasným signálem k jeho reprízování. Ti, co Kytici doposud neviděli, tak budou mít možnost na konci května.

K o p ř i v n i c e (dam) - Zrušeno a zatím na neurčito je odloženo představení Barokní opera, které měli v sobotu desátého února na půdě kina Puls bratři Formanové.

„Představení bylo zrušeno, jelikož Divadlo bratří Formanů musí odcestovat na turné po Francii dříve, než se původně předpokládalo,“ prozradila Dagmar Rysová z kulturního domu s tím, že se bude jednat o náhradním termínu uvedení této nebo možná i jiné jeho inscenace.

K o p ř i v n i c e (dam) - Především folkově naladěné publikum potěší koncert Evy Henychové, kterým dramaturgové vyplnili středeční večer čtrnáctého února v kopřivnickém kině Puls. Někteří příznivci žánru si ji mají možnost pamatovat již z jejího předešlého vystoupení v kulturním domě.

Zpěvačka, kytaristka a folková šansoniérka Eva Henychová je zároveň skladatelkou, textařkou i interpretkou svých písní. Stala se tak v současnosti zřejmě jedinou profesionální sólově vystupující písničkářkou české hudební scény a jako jedné z mála, nebo možná jediné, se jí v průběhu devadesátých let povedlo proniknout mezi starší kolegy na špičce současné tuzemské folkové scény.

Publiku se představila poprvé v roce 1991, kdy ve svých šestnácti letech vyhrála Portu, tehdy nejznámější a největší folkový festival. Po přestěhování z rodného Zlína do Prahy, kde vystudovala konzervatoř Jaroslava Ježka v oborech kytara a zpěv, v roce 1996 vydala své první album ’Svítání’. Na začátku února 2000 pokřtila v Malostranské besedě v Praze za asistence Wabiho Daňka druhé CD s názvem ’Za stěnou z papíru’. Obě alba si vydala zpěvačka vlastním nákladem a přesto, že jsou ke koupi v podstatě pouze na jejích koncertech, prodalo se k dnešnímu dni už přes 8 000 nosičů, což je víc, než se podaří prodat mnoha známějším interpretům vydávaným renomovanými vydavatelstvími.

Nyní zpěvačka opět žije na Moravě a jezdí se svým recitálem po českých, moravských i slovenských městech a vesnicích. Každoročně absolvuje okolo 150 vystoupení, během posledních čtyř let jich má za sebou celkově již přes 600, což je obrovské číslo. Své posluchače si Henychová získává nejen mistrnou hrou na kytaru a sugestivním hlasovým projevem, ale především tím, že je dokáže oslovit i texty svých písní.

K o p ř i v n i c e (dam) - Neuvěřitelných osmi repríz se na plátně kina Puls dočká druhý díl komedie Zamilovaný profesor. Kromě všech odpoledních představení ode dneška až do pátého února mu totiž bude patřit také sobota, neděle a pondělí večer.

Komedie Zamilovaný profesor měla v Americe úspěch a vydělala téměř tři sta milionů dolarů. To byl pro producenty samozřejmě impuls, aby natočili pokračování, které je, jak už je zvykem, ještě horší než první film. Eddie Murphy tentokrát hraje kromě titulní role také dalších sedm postav, včetně dvou ženských. Prostinký příběh, který pojednává o předsvatebních patáliích se zhmotnělým profesorovým alteregem a honbě za preparátem zajišťujícím věčné mládí, není ve filmu příliš důležitý. Smích má zřejmě vyvolat celá kupa nepříliš zábavných vtipů nejhrubšího zrna. Snad jediné, co se tvůrcům povedlo, jsou některé vizuální triky a masky, které Murphyho mění k nepoznání.

Ti, kdo dávají přednost kvalitě filmů, si však můžou spravit chuť buďto dnes a zítra prvními dvěma snímky z letošního Projektu 100, nebo v úterý 6. února zajít na představení Filmového klubu. Ten má tentokrát na programu německou komedii Tuvalu. Přestože tichomořské souostroví dalo filmu název, celý děj filmu se odehrává v podstatě jen pod střechou starých veřejných lázní. Hlavní hrdina Anton je plavčíkem na krytém bazéně, který nejenže nemá žádné návštěvníky, ale také hrozí brzkým zřícením. Přesto se jej plavčík spolu s několika dalšími neméně bizarními postavami snaží udržet v chodu. Problém však nastává, když přijde oznámení, že lázně čeká inspekce, která má prověřit bezpečnost jejich provozu. Tato poetická groteska s jednoduchým příběhem a spoustou gagů je celovečerním debutem režiséra Veita Helmera.

Od osmého do dvanáctého února se bude v Pulsu promítat americké válečné drama Ponorka U-5071. První dvě promítání proběhnou odpoledne, neboť večer bude kino patřit Vlaku života a Mechanickému pomeranči z Projektu 100, ale od desátého se bude Ponorka promítat už jen ve dvacet hodin. Děj snímku se odehrává v roce 1942, kdy vrcholí druhá světová válka a americké vojenské námořnictvo prožívá peklo v podobě útoků německých ponorek. Posádka USS-33 byla nečekaně povolána do akce, protože spojenecké síly objevily německou ponorku U-571, která byla poničena předchozím útokem. Posláním Američanů je teď vniknout do německé ponorky, najít na palubě dešifrovací přístroj Enigma a neprozradit Němcům, že se dostal do cizích rukou. Jenže samozřejmě nic nejde tak, jak je naplánováno. Při zpáteční cestě s dekodérem je náhle americká ponorka zasažena. A skupinka amerických námořníků je nucena vrátit se na poničenou německou U-571 a snažit se přežít v zoufalých podmínkách napadení německou vojenskou válečnou lodí. Režisér Jonathan Mostow natočil snímek volně inspirovaný skutečností. Díky sugestivnosti převodu na plátno a zejména hereckým výkonům některých představitelů si film jistě své fanoušky najde.

Poněkud se zpožděním v neděli jedenáctého a v pondělí dvanáctého února dorazí do Kopřivnice také vánoční komedie Grinch. Snímek natočený podle čtyřicet let staré pohádky, v Americe téměř kultovní, se celý odehrává v prapodivném mikrosvětě jedné jediné sněhové vločky. Na té totiž stojí městečko Kdovice, obývané Kdovíky a Kdovinkami, kteří ze všeho nejvíc milují Vánoce. Ve své sluji za městem však žije zlý zelený skřet Grinch (Jim Carey), který se z pomsty rozhodne ukrást Kdovíkům Vánoce.

Filmaři pro natočení filmu, jehož animovaná podoba je v Americe tak nepostradatelnou součástí Vánoc, jako u nás třeba Pyšná princezna, vytvořili podivuhodný barevný svět. Velké úsilí věnovali také masce titulní postavy, pod kterou by asi jen málokdo poznal jednoho z nejznámějších komiků. Vzhledem k tomu, že jde o dětský film, byl opatřen také českým dabingem.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:24