Formát pro tisk

Rada schválila zadání soutěže na provozovatele ‘kulturáku’

K o p ř i v n i c e  (hod) - Radní na své poslední řádné schůzi, jež se konala v úterý 7. prosince, jednali o výběrovém řízení na provozovatele kopřivnického kulturního domu. „Zářijové zastupitelstvo schválilo variantu, podle níž bude vyhlášeno výběrové řízení. S vítězem pak budou uzavřeny tři smlouvy: o nájmu nebytových prostor a věcí movitých, o poskytnutí dotace a mandátní smlouva. Vítěz soutěže by měl kulturní dům provozovat po dobu čtyř let. Časový rozvrh by měl být následující. Vyhlášení soutěže by mělo být schváleno na jednání zastupitelů ve čtvrtek 16. prosince a čtyři dny poté by mělo být zveřejněno na úřední desce. Nabídky by měli zájemci radnici zasílat do 20. ledna a rada by měla vybírat vítěze 8. února. Konečné schválení vítěze celé soutěže by měli schválit zastupitelé 3. března. Tento časový harmonogram je stanoven z toho důvodu, že 30. června 2005 končí současnému provozovateli kulturního domu, firmě Ludvík Moravia, s. r. o., smlouvy. Necelé tři měsíce by měly stačit na případné předávání,“ okomentoval projednávanou zprávu místostarosta Zdeněk Krajčír.

Dalším materiálem, který se projednával v radě, bylo nařízení města Kopřivnice o schůdnosti komunikací, které specifikuje povinnosti a odpovědnosti vlastníků nemovitostí. „Vlastník nemovitosti nacházející se na území města a hraničící se silnicí nebo místní komunikací je povinen na přilehlém chodníku odstraňovat sníh, zmrazky, provádět úhrny sněhu, posypávat chodník. V nařízení jsou přesně specifikovány úseky, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost,“ doplnil Krajčír.

Rada města vzala na vědomí informaci o stavu dětských hřišť ve městě a zadala úkol vytvořit pracovní skupinu, jež se bude tímto problémem zabývat. „Je jasné, že určitě dojde k redukci dětských hřišť tak, aby ta obnova vyhovovala normám, byla ekonomicky únosná a samotné provozování hřišť také,“ přiblížil místostarosta názor radních.

Na základě poskytnutí státní dotace na rok 2005 se bude zpracovávat projektová dokumentace ke třem akcím. Rada schválila zadání projektu na rekonstrukci podlahy a osvětlení tělocvičny ZŠ E. Zátopka a parkoviště Zelený trh. „U školy jde o nové projekty a u Zeleného trhu o dodatek vyplývající z připomínek správce komunikace,“ dodal Zdeněk Krajčír.

Tatra je po dvou letech mírně zisková

K o p ř i v n i c e  (dam) - Největší zaměstnavatel ve městě, automobilka Tatra, se po dvou letech dostává do černých čísel. Zatímco v předchozím období automobilka musela ohlašovat hluboce záporné výsledky, na konci třetího čtvrtletí se mohla pochlubit, byť mírným, ziskem 47 milionů korun. Ve stejném období před rokem přitom podnik hospodařil s astronomickou ztrátou 631 milionů korun.

„Hospodářský výsledek je významným zvratem ve vývoji společnosti, nechceme ale tyto výsledky nijak přeceňovat,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda dozorčí rady Filip Filipov. O pozitivním vývoji v automobilce byli zpraveni také představitelé radnice. Šéf koncernu Terex Ronald M. DeFeo při návštěvě radních naznačil, že Tatru pokládá za vyvedenou z těch největších problémů.

„Jinými slovy by již nemělo docházet k dalšímu hromadnému propouštění a vypadá to, že odbyt pro Tatru bude zajištěn,“ tlumočil informace starosta Jiří Tichánek.

Za první tři čtvrtletí Tatra prodala 1 119 nákladních vozidel, o 129 víc než vloni. Ovšem ještě v květnu představitelé firmy tvrdili, že letos vyrobí kolem 2 200 vozů. Tatra svou bilanci vylepšila i přes pokračující devalvaci amerického dolaru. Na rozdíl od minulých let se jí totiž podařilo částečně zmírnit její dopad zvýšením podílu eura na tržbách. Export stále tvoří 80 procent prodeje Tatry. Firma bez závažnějších problémů překonala také výkyvy v plynulosti provozního financování výroby. Na hospodářském výsledku se projevily také tříprocentní úspory režijních nákladů.

Nezaměstnanost přes rok klesala, snižovat se má dál

K o p ř i v n i c e  (dam) - Zatímco celostátně byl končící rok z hlediska zaměstnanosti nepříznivý a padla i psychologická hranice desetiprocentní nezaměstnanosti, na Kopřivnicku byl vývoj o něco pozitivnější.

Rok 2004 začínala kopřivnická pobočka úřadu práce s 2 084 nezaměstnanými a mírou nezaměstnanosti 14,23 %. Měsíc před koncem roku je v evidenci téhož úřadu 1 874 lidí bez práce a nezaměstnanost poklesla na 12,80 %. „Údaje z konce listopadu se už do konce roku nijak výrazně nepromění a budeme se držet stále pod třinácti procenty. Díky příznivému počasí zatím jedou stavební firmy, útlum jsme zaznamenali u pracovních míst v zemědělství a větší propouštění nemáme hlášeno,“ řekl vedoucí kopřivnické pobočky úřadu práce Zdeněk Petr.

Nezaměstnanost na Kopřivnicku se stále drží necelé procento pod celookresními statistikami. Za prvních jedenáct měsíců se na kopřivnické pobočce zaregistrovalo 1 014 nezaměstnaných, z toho bylo 482 mužů a 532 žen. V samém závěru roku může s nezaměstnaností zamíchat ještě ukončení platnosti pracovních smluv na dobu určitou, ale statistici velké změny neočekávají. Podle Petra je optimistický i výhled do budoucna. „V Tatře nečekáme velké úbytky zaměstnanců. Mohou probíhat vnitřní organizační změny jako třeba prodeje částí podniku, ale nebude to mít přímý dopad na zaměstnanost. Naopak očekávat můžeme spíše postupné zvyšování zaměstnanosti díky přijímání zaměstnanců do firem, které přišly do průmyslového parku,“ předvídá vývoj Petr. Pokles nezaměstnanosti by se v roce 2005 mohl prý pohybovat do dvou procent.

Půlmilion z Novy držel Salus dál od problémů s financemi

K o p ř i v n i c e  (dam) - Končící rok 2004  je možné označit za jeden z nejklidnějších za dobu existence azylového domu Salus pro rodiče s dětmi. Díku půlmilionovému daru, který Salus obdržel v samém závěru minulého roku, se dům poskytující zázemí rodičům s dětmi v krizové životní situaci nemusel utápět v jinak běžné finanční nejistotě. „Tento štědrý sponzorský počin nám pomohl nejen pokrýt část nákladů na letošní rok, ale díky němu ještě bez velkých obtíží přečkáme období do března, kdy by nám mohla přijít dotace od ministerstva,“ řekla ředitelka Salusu Helena Valentíková.

Financování roku 2005 už bude, zdá se, obtížnější. Velký sponzorský dar se podle Valentíkové zatím nikde na obzoru neobjevil a dotace od ministerstva práce a sociálních věcí jsou prý rok od roku nižší.

 „Maximum je 70 procent ročního rozpočtu. Vloni jsme však získali už jen 39 %,“ uvedla Valentíková. Salus tak stále musí spoléhat také na příspěvky měst a obcí Novojičínska a příspěvky drobných dárců. „Lidí, kteří nám posílají třeba dvacetikorunu měsíčně, bohužel také v poslední době ubývá a přitom i takový dar pro nás má hodnotu,“ uzavřela Valentíková.

Zachránil život mladíkovi a je gentlemanem

N o v ý  J i č í n  (dam) - Novojičínský okres se může pochlubit prvním Gentlemanem silnic v republice. Tento titul, uznání a náramkové hodinky si od Policie ČR a České pojišťovny vysloužil Jiří Lukáč z Albrechtiček. Letos v srpnu zachránil život mladíkovi, který spolu s kamarádem na odlehlé silnici zkoušel možnosti ‘stodvacítky’. „Jednoho jsem vytáhl z auta, které už hořelo. Řidič měl hlavu střechou přimáčknutou k volantu.Toho se mi už vyprostit nepodařilo,“ líčí událost Lukáč a i po měsících je v jeho hlase slyšet pohnutí z hrůzného zážitku.

Při záchraně sedmnáctiletého mladíka Lukáč, který nedaleko místa nehody v Pustějově pracuje jako noční hlídač, riskoval svůj vlastní život, neboť auto mělo plynový pohon. „V tu chvíli na něco takového člověk nemyslí. Kdyby se v takové situaci ocitly mé děti, taky bych chtěl, aby jim někdo pomohl,“ tvrdí Lukáč.

Hrdinství dvaačtyřicetiletého muže si zaslouží obdiv i podle okresního policejního ředitele Karla Třetiny. „To, co udělal, vůbec není samozřejmé a zamysleme se, jak bychom my všichni na místě pana Lukáče reagovali,“ vybízí Třetina a může se bohužel opřít i o policejní statistiky. Stále více řidičů totiž nehodu na silnici raději objede, i když by jejich zásah mohl zachránit lidský život.

Jen u nás se ročně milion stromků po vánočních svátcích stává odpadem

K o p ř i v n i c e  - Vánoční stromky jsou považovány za zcela neopominutelný symbol Vánoc, přesto se tento zvyk rozšířil až v osmnáctém století z Německa. První vánoční stromeček se u nás rozsvítil v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. Po třiceti letech se v Praze začaly stromky prodávat zcela běžně a lidé je nazývali Kristovým stromkem. Zpočátku si stromek mohly dovolit pouze zámožnější rodiny, teprve později se stromeček rozšířil na Moravu a do většiny domácností. Zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v Evropě ujal po první světové válce. Na českém území byl podle dochovaných zpráv poprvé postaven veřejný stromeček v Plzni roku 1925.

Ročně se v naší republice prodá přes milion vánočních stromků, které se po Vánocích stávají odpadem. Celosvětová iniciativa pro záchranu lesů a jejich šetrné obhospodařování FSC prosazuje své zásady i v České republice prostřednictvím tzv. lesní certifikace, což je obdoba označování produktů ekologického zemědělství. Při koupi výrobků s logem FSC si můžeme být jisti, že nepřispíváme k holosečnému kácení, výsadbě nepůvodních druhů stromů ani k devastaci tropických pralesů či českých přírodních rezervací.

Certifikátem FSC se ve světě může pyšnit 350 lesních majetků v 50 zemích světa. U nás zatím nese ekologický certifikát FSC pouze jediný les - tzv. Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ti nabízejí k prodeji vánoční stromek jako sazeničku, kterou na jaře mohou lidé vysadit tam, kde to je opravdu třeba. Za pět let se tak do lesa vrátilo více než 15 procent prodaných sazenic jedlí bělokorých.        

Ilona Hoffmannová

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:26