Formát pro tisk

Kulturní dům nabízí setkání s osobnostmi z obrazovky

K o p ř i v n i c e  (dam) - Kopřivnický kulturní dům čeká tento týden invaze televizních osobností. Už dnes večer se mohou lidé těšit na nový zábavný pořad Karla Šípa a Josefa Aloise Náhlovského nazvaný Sanatorium. Dvojice osvědčených komiků přiveze jevištní obdobu populárních zábavných pořadů z televizní obrazovky. Jádro pořadu je postaveno na všeobecně známém Náhlovského sklonu k hypochondrii. Začátek večera naplněného humornými scénkami a proloženého písničkami je v devatenáct třicet ve velkém sále kulturního domu.

Sobotní odpoledne bude k návštěvě stejného prostoru lákat mnohem mladší publikum. Pro děti je totiž připraveno Pohádkové překvapení s Dádou. Dagmar Patrasová společně s kosem Oscarem, kosicí Klárou a žížalou Jůlií připravili zábavnou show písniček, soutěží a pohádkových hostů. Začátek pořadu je plánovaný na čtvrtou hodinu odpolední.

Kinem bude znít jazzová trubka Laca Decziho

K o p ř i v n i c e  (dam) - Nejen milovníci jazzu, ale vyznavači dalších žánrů kvalitní muziky si přijdou na své zítra večer. V kopřivnickém kině Puls bude totiž vystupovat proslulý trumpetista Laco Deczi. Slovenský Američan a vynikající hudebník je sice vnímám především jako jazzman, ale jeho muzika často přesahuje i do jiných žánrů a na svém kontě má projekty okořeněné rockem, ale i klasickou muzikou.

Laco Deczi se narodil v roce 1939 v Bratislavě. V rámci tehdejšího Československa mladý muzikant přesídlil do Brna a tam na sebe poprvé také výrazněji upozornil a pokračoval dále do Prahy. V šedesátých letech hrával s SHQ Karla Velebného. Roku 1967 založil skupinu Celula New York, se kterou hraje dodnes. Svou první sólovou desku Sentimental Trumpet natočil v roce 1970, když už byl v muzikantských kruzích pojmem. Koncem osmdesátých let Deczi emigroval a v Německu a později Americe vydal několik desek. Dnes žije v USA, ale koncertuje po celém světě. V kapele Celula New York, jíž je Deczi kapelníkem, se jeho trumpeta snoubí s klávesami pianisty Waltera Fischbachera a rytmickou složku má na starosti populární basák Steve Clarke, a za bicími je Lacův syn Vaico Deczi. Přestože skupinu tvoří výrazné muzikantské osobnosti, nikdo z nich včetně Laca Decziho se nesnaží exhibovat. Skupina funguje jako organický celek. Jejich koncerty jsou plné hravé improvizace jednotlivých muzikantů i celku, ale muzika je velmi čistě a přehledně aranžovaná. Většina skladeb se nese v mainstreamovém duchu, ale v Decziho muzice se často objevují také latinskoamerické rytmy a baladické polohy, ve kterých vyniká ostrý a jasný zvuk jeho vynalézavé hry na trubku a velký muzikantský nadhled. Kopřivnický koncert je součástí velkého česko-slovenského turné, která Deczi poměrně často pořádá. Do Kopřivnice například dorazí přímo z vystoupení na bratislavském Jazz Festivalu. Začátek koncertu je plánován na půl osmou večer.

Žár ’Trouby’ ochladil déšť

Š t r a m b e r k  (dam) - Asi jen stovku neotrlejších hudebních fandů přilákal minulou sobotu štramberský festival ’Vypni troubu’. Originální myšlenku čistě ženského a unplugged festivalu odsoudilo k diváckému neúspěchu sychravé a především deštivé počasí. „Bohužel tuhle věc neumíme ovlivnit,“ posteskl si organizátor akce Vladimír Vajda z firmy Šmíra-Print. Na pódiu v Národním sadu přitom defilovala řada zajímavých hudebních osobností a také žánrová paleta byla natolik pestrá, že svou muziku v ní mohl objevit doslova každý. K lákadlům programu jistě patřilo dámské trio Triny a slovenská hvězda Jana Kirschner, příjemným překvapením byla kapela Banana.

Místní pěvci na přehlídce také pokřtí své druhé CD

K o p ř i v n i c e  (dam) - Katolický dům bude v sobotu odpoledne patřit sborovému zpívání. Na osmý ročník přehlídky pěveckých sborů dorazí pět souborů z celé Moravy. Kopřivničtí pěvci budou hostit kolegy z Akademického sboru Žerotín z Olomouce, opavský sbor Křížkovský, pěvecký sbor města Vrbno pod Pradědem, vystoupí také pěvci Vysokoškolského sboru Ostravské univerzity a členové sboru Dvořák z Uherského Brodu. Šestým vystupujícím souborem bude pořádající Pěvecké sdružení Kopřivnice. Každý sbor bude mít svůj vlastní zhruba dvacetiminutový program, v závěru pak všichni vystupující spojí své síly a v monumentálním obsazení zazní Česká píseň Bedřicha Smetany.

Domácí pěvci mají letos o důvod víc se před svými kolegy a posluchači blýsknout. Právě přehlídku si totiž vybrali jako vhodnou příležitost ke křtu svého druhého CD, které bylo natočeno v místním kostele ve spolupráci s Komorním orchestrem Kopřivnice. Začátek programu je stanoven na patnáctou hodinu. Během tří rozdělených nahrávacích frekvencí bylo natočeno několik duchovních skladeb, na CD se v premiéře objeví také dvě skladby Jiřího Laburby. „Podstatnou část nahrávky tvoří vánoční muzika, koledy a také Valašská mše jitřní od frenštátského kantora Václava Mýtného,“ prozradila sbormistryně Eva Pajdlová. Dvě čistě orchestrální skladby na CD přidal i Komorní orchestr.

Radůza: Má práce mě baví, muziku můžu dělat každý den od rána do večera

K o p ř i v n i c e (dam) - Svůj předcházející koncert odehrála ve zpola zaplněném kinosále, při svém posledním koncertě už Radůza vyprodala velký sál kulturního domu. Během bezmála dvouhodinového koncertu zazněla řada skladeb z vydaných CD a také několik novinek. Originální zpěvačka ovládající kromě akordeonu a kytary také lesní roh, flétnu, piáno nebo triangl, jak s nadsázkou sama dodává, vloni poměrně nečekaně získala tři výroční ceny Akademie populární hudby, ale nárůst zájmu o svou muziku s Anděly nijak nespojuje.

„Já to cítím tak, že nejdřív začali na koncerty chodit lidi, pak začaly vycházet kritiky na moje desky, následně mě několikrát pozvali do televize, no, a nakonec jsem dostala ty Anděly. Ale prvotní impulz vyšel od lidí. Myslím si, že na koncerty by posluchači chodili, i kdybych žádné ocenění nedostala, a jsem jim za to vděčná,“ nechala se slyšet Radůza.

Zpěvačka má na svém kontě zatím dvě autorská alba a úspěchu v české Grammy chtěli pochopitelně využít i vydavatelé, kteří měli zájem vydat další cédéčko. „Supové začali kroužit už před předáním Andělů. Zeptali se mě a tím to pro mě skončilo,“ tvrdí umělkyně, která si svou uměleckou svobodu cení velmi vysoko. „Moje deska je, pokud vím, v Bontonlandu na třetím místě v prodejnosti, držela se na čelních místech velmi dlouho a předstihovala velké megastar, aniž by byl na dálnici jediný billboard a proběhla jakákoliv reklama. Moje svoboda je v tom, že mám smlouvu vždycky jen na jednu desku, kdy vydám další, záleží čistě jen na mně,“ řekla Radůza, jejíž umělecké jméno je vlastně jen přezdívkou z dětství, ale dnes k ní již neodmyslitelně patří a všichni včetně známých a rodiny ji oslovují pouze Radůzo.

Příjemnou zprávou pro fanoušky pražské hudebnice je fakt, že již nyní má dostatek materiálu na třetí album. Kdy ale vyjde, je zatím ovšem ve hvězdách. „Hrozně nemám ráda, když se mě lidé ptají, jestli ho připravuji. Já prostě desky nepřipravuji, píšu písničky, které mě napadají, a když je jich dost a líbí se mně i nějakému vydavateli, tak je z toho deska. Ale není to programová příprava cédéčka,“ nechala se hudebnice slyšet po svém úspěšném vystoupení v Kopřivnici.

Radůza kromě vlastních písniček jako absolventka kompozice na konzervatoři skládá také například scénickou hudbu. „Mě hrozně baví obojí. Nebavilo by mě dělat jen scénickou hudbu. Skládání písniček, které mě těší ze všeho nejvíc, i ráda zpestřím něčím jiným. Je to pak úplně úžasné. Baví mě občas nazpívat třeba i písničky někoho jiného. Teď se chystám v Polsku natáčet desku s jednou tamní kapelou. Ta práce je neuvěřitelně různorodá a u jedné její časti si můžu od jiné odpočinout. Proto se pořád můžu zabývat muzikou a pořád je to jiné. Můžu cvičit na piáno, můžu psát něco pro divadlo nebo písničku pro sebe. Je to tak různorodá činnost, že to můžu dělat každý den od rána do večera a 250 dní v měsíci,“ libuje si Radůza a vyvrací, že by měla nějaký velký skladatelský sen.

„Kdybych chtěla napsat nějakou velkou skladbu, tak se o to pokusím. Nemůžu říct, že to dokážu, protože to člověk nemůže vědět, dokud si to nezkusí. Zinstrumentovala jsem si jednu skladbu pro symfonický orchestr a bylo to fajn, ale nejsem megaloman, abych si takhle udělala třeba celou desku. To by se k mým písničkám ani nehodilo,“ uzavřela Radůza krátký rozhovor.

O přízeň diváků se utká Artuš a roboti budoucnosti

K o p ř i v n i c e (dam) - Historickou legendu, futuristickou sci-fi a komedii Život s Helenou nabídne v tomto promítacím cyklu kino Puls. Dnes odpoledne program zahájí britský snímek Král Artuš. Tvůrci filmu poměrně nemilosrdně znásilnili známou legendu, a tak ze slavného krále je vlastně posluhovač všemocného římského impéria a Merlin je jen vedlejší postavou, která ani nezasáhne do děje. Těžko pochopitelnou snahu scenáristy o historickou věrohodnost ovšem zase nabourávají kruté, ovšem nekrvavé bitevní scény. Nejlepší složkou filmu tak zůstává výkon Cliva Owena v titulní roli. Snímek Já robot uváděný v odpoledních časech přivádí diváka do nedaleké budoucnosti, kdy se o veškerý komfort starají roboti. Jejich výrobce se právě chystá na trh uvést nový dokonalejší typ, ale právě v tu dobu spáchá sebevraždu jeho nejvýznamnější vývojář, který také stanovil zákony robotiky zaručující jejich naprostou bezpečnost. Will Smith v roli detektiva nenávidějícího roboty ovšem záhy zjistí, že smrt vynálezce nebyla dobrovolná a roztáčí se velký kolotoč vyšetřování, které může lidstvu zachránit krk. Film natočený na motivy povídek Isaaca Asimova je solidní, technicky zdařilou sci-fi, ale rozhodně ne věrnou adaptací knih slavného spisovatele.

Projekce ukáže staré kusy Vizity

K o p ř i v n i c e  (dam) - Po úspěšných koncertech z minulého víkendu se dění v Noře vrací z CO krytu zpět do Nora Café. V pátek večer čeká na návštěvníky klubu pravidelný World Beat Milana '105kg' Krajčího.

V sobotu v devět večer si přijdou na své příznivci Jaroslava Duška. Připravena je totiž projekce záznamu z několika starších improvizačních vystoupení divadla Vizita v Noře. Projekce je jistou formou náhražky představení, které se nepodařilo pro Duškovu zaneprázdněnost zajistit. Premiérové vystoupení Vizity v Noře mohou její příznivci očekávat zřejmě až na jaře.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25