Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Pět týdnů po rozsáhlém nočním požáru elektroinstalace se život ve dvanáctipodlažním domě č. p. 1316 na ulici Pod Morávií pomalu vrací do normálních kolejí. Dům však stále ještě jeví viditelné známky poškození a jeho obyvatele stejně jako odborné firmy čeká ještě mnoho práce, než dům bude vypadat jako před osudným šestnáctým červencem.

Už čtrnáct dní po požáru byly v domě vyměněny elektrické rozvody, jejichž hlavní vedení oheň zničil od sklepů až po nejvyšší obytná podlaží. „Týden nato bylo instalováno také osvětlení společných prostor. Za sebou už máme také sanaci společných prostor domu, které jsou již zbaveny sazí a jedovatých zbytků po požáru. Po revizi fungují už také výtahy,“ řekl předseda družstva nájemníků domu Pavel Dvorský. Zcela znovu musí být v celé budově instalovány rozvody kabelové televize, telefonních linek či domovních zvonků, což by mělo být hotovo nejpozději v polovině příštího týdne. Největší vrásky dělají nájemníkům domu garsonky, právě ty byly totiž ohněm zasaženy nejvíce, neboť přímo sousedí se šachticí elektrického vedení. V těchto nejmenších bytech ještě před týdnem nejenže stále nešel proud, ale velká většina z nich stále ještě nebyla obývána. „Všech dvanáct garsonek je stále zasaženo zplodinami a jejich odstranění je přitom velmi problematické. Jednáme s firmami a hledáme technologie, jak se zbavit sazí a zplodin usazených v úzké mezeře mezi dvěma panely,“ uvedl Dvorský. Družstevníci se navíc potýkají s dalším problémem, žádná instituce jim totiž nebyla schopna říci, kdy budou byty obyvatelné bez jakýchkoliv zdravotních rizik. „Náš stát údajně nemá normy stanovující, jak dalece škodlivé může být ovzduší v obytných budovách. Existují jen předpisy pro pracovní prostředí. Už jsme vznesli dotaz na ministerstvo zdravotnictví a budeme ještě pátrat na ministerstvu životního prostředí. Byl jsem i na městském úřadu či hygienické stanici, ale zatím nám nikdo nebyl schopen dát odpověď,“ povzdechl si Dvorský, který tráví léto zajišťováním všeho potřebného.

První odhady škod, které se v tisku objevily těsně po požáru, hovořící o škodách někde mezi třemi a čtyřmi sty tisíci korunami, se ukázaly být značně podhodnocené.

„Ani nevím, kdo tehdy s tou informací přišel. Já jsem hned druhý den po obhlédnutí škod mluvil o částce mezi třemi a pěti miliony,“ tvrdí předseda Pavel Dvorský a dodává, že jeho slova se postupně naplňují. Už nyní družstvo předalo pojišťovně k proplacení faktury za zhruba 1,4 milionu korun, a to ještě rekonstrukce domu není zdaleka u konce.

Oheň sice zničil v podstatě výhradně jen elektroinstalaci a poškodil bezprostřední okolí rozvodných skříní, ani voda nenapáchala mnoho škod, nejvíce problémů napáchaly na domě jedovaté zplodiny. Při hoření plastových izolací vodičů vznikaly velmi agresivní chlórové sloučeniny, a ty mají ještě nyní negativní vliv na vše kovové v domě. V celé budově budou muset být například vyměněny všechny zámky, což bude také stát nemalé prostředky. Už nyní domem prošlo sedm odborných firem z různých oborů a na další ještě jejich práce čeká.

Podle Dvorského se obnova domu daří také díky zcela bezproblémové spolupráci s pojišťovnou. „Práce, které objednáváme, s pojišťovnou pochopitelně konzultujeme, ale zatím jde veškeré plnění naprosto bez problémů,“ prozradil Dvorský. Poté, co budou všechny práce hotovy, by se mohlo v domě jeho nájemníkům bydlet paradoxně ještě lépe než před neštěstím. V souvislosti s některými rekonstrukcemi totiž družstvo svůj dům i vylepšuje, a tak například již nainstalovalo pohybová čidla na spouštění osvětlení ve společných prostorách. „Všechno, co je nad rámec obnovy, pochopitelně platíme ze svých zdrojů,“ doplnil Pavel Dvorský.

Přestože od požáru už uběhlo poměrně dost času, přesnou příčinu zatím obyvatelé domu číslo 1316 neznají. Zpráva hasičů o požáru prý již byla předána policii a v současné době záležitost šetří novojičínská hospodářská kriminálka. Podle okresní policejní mluvčí Miroslavy Šálkové je věc stále ještě v šetření. „Policejní rada v současné době čeká na odborné posudky. Další podrobnosti zatím není možné sdělovat,“ uvedla.

I s odstupem času hodnotí lidé z vyhořelého domu zásah proti ohni jako vysoce kvalitní a profesionální.

„Myslím, že hasiči dělali víc, než bylo jejich povinností, totéž se týká i záchranné služby. A velice dobře hodnotíme taky následnou spolupráci s městskou i státní policií,“ chválil jménem všech nájemníků Dvorský.

K o p ř i v n i c e (hod) - Ve dvou městských firmách - Slumeku, s. r. o., a Správě sportovišť Kopřivnice, p. o., lze odpracovat alternativní trest v rozsahu padesáti až čtyř set hodin. Soudce určí pachateli méně závažných trestných činů počet hodin. Navíc ve Slumeku zaměstnávají i dělníky na veřejně prospěšné práce.

„Každý rok uzavíráme s úřadem práce dohodu o zřízení veřejně prospěšných prací. Letos máme uzavřenou dohodu na patnáct pracovníků,“ uvedla Dagmar Křístková, jednatelka společnosti Slumeko, s. r. o., která má zaměstnávání lidí na starosti. „Letos u nás bylo již pětašedesát uchazečů, pouze dvanáct má uzavřenou pracovní smlouvu a řádně pracuje, se šesti pracovníky byl pracovní poměr ukončen. Uchazeči z úřadu práce v mnoha případech práci odmítají, vymlouvají se a přicházejí si pouze pro razítko, jen proto, že je úřad práce k nám poslal. Máme pořád tři volná místa, pracovníky nabíráme podle potřeb požadavků vedoucích středisek.

Většinou se jedná o pomocné práce, sběr odpadků z veřejných ploch, hrabání trávy při sečení, výkopové práce, natěračské práce apod. Pracovníky, kteří ukázali, že umí vzít za práci a mají zájem v naší společnosti pracovat, si ponecháváme do stálého pracovního poměru, neboť na dělnické profese je pořád málo lidí. V současné době nám chybí odborné profese zedník, dlaždič a zahradník,“ dodala Křístková.

Slumeko také spolupracuje s Probační a mediační službou v Novém Jičíně, která jim posílá lidi, kteří byli odsouzeni k trestu obecně prospěšných prací. „S těmito lidmi jsou velmi špatné zkušenosti, protože nastoupí, odpracují den dva a pak už nepřijdou. Jsou mezi nimi i výjimky, najde se jeden až dva z deseti, kteří opravdu poctivě pracují. V roce 2003 si ten trest odpracovali pouze dva. Byl tu i takový, který, když se dověděl, co by musel dělat, tak raději říkal, že si to půjde odsedět, že se tam bude mít lépe,“ sdělila na adresu alternativních trestů Křístková.

Podobné zkušenosti má i správa sportovišť. „Hlásí se nám hodně lidí, kteří byli odsouzeni k alternativním trestům, ale skutečně nastoupí jen pár lidí, které si vybíráme. Je těžko je házet do jednoho pytle. Měli jsme případy, kdy někteří opravdu poctivě pracovali a udělali kus práce, ale i takové, kteří odpracovali šest až patnáct hodin a skončili. Probační agentura se posléze dotazuje, jakým způsobem probíhá jejich práce. My jim odpovídáme, že buď neprojevil zájem, nebo že nastoupil a odpracoval tolik a tolik hodin, ale dál s ním nepočítáme. Pak se musí hledat jiné řešení u soudu,“ dodal na adresu obecně prospěšných prací Milan Gilar, ředitel správy sportovišť.

K o p ř i v n i c e (ili) - Odbor životního prostředí se dlouhodobě zabývá skládkou neutralizačních kalů, která se nachází naproti Bubla city ranči. V současné době tyto pozemky ke své činnosti využívají kynologové. „Skládka leží jak na pozemcích města, tak na pozemcích soukromých vlastníků, kteří jsou o chystané analýze rizik skládky na životní prostředí a zdraví člověka v letošním roce informováni,“ uvedl pracovník odboru životního prostředí Petr Černoch a dodal, že hlavním cílem této akce je stanovit u této staré skládky nebezpečných odpadů všechna, i výhledová rizika. Nejlepší by bylo vyloučit další rizika a následně ji celou vytěžit a zrušit, což je otázka zhruba osmdesáti až sta milionů korun.

Územní plán totiž počítá do budoucna v této lokalitě s výstavbou rodinných domů. „Snažíme se získat již nyní finanční dotace u Fondu národního majetku nebo Státního fondu životního prostředí na řešení této staré zátěže, zkrátka u všech, u koho lze k těmto starým územním problémům očekávat jakýsi vztah,“ vysvětlil Petr Černoch.

V současné době má odbor životního prostředí podpořen záměr provedení analýzy rizik částkou tři sta tisíc ve svém rozpočtu a navíc získal účelovou dotaci z Rozvojového programu Moravskoslezského kraje ve stejné výši.

Bývalá skládka kalů kopřivnické automobilky není jediná, která pracovníkům odboru životního prostředí nedává klidně spát. „Těch lokalit je víc, dalším trnem v patě je například několik skládek u řeky Lubiny za psím útulkem, které se postupně zavezly a na jedné z nich se vybudovala další, již fólií zabezpečená skládka, která je ze dvou třetin také zavezena. Na další z nich je vybudována hluková zkušebna pro Tatru. I tady máme záměr díky financím ještě letos provést zkušební vrty a území podrobit analýze,“ doplnil Černoch s poukazem na další nebezpečí, které by mohlo nastat při povodních. Pro podobný postup má odbor připraveny ještě další lokality s odpady z Tatry k provedení analýzy.

„Automobilka Tatra se spolupodílela na financování první analýzy, provedené na skládce neutralizačních kalů v devadesátém druhém roce. Od té doby vyznívaly snahy donutit Tatru k odpovědnosti za rizikové skládky a staré zátěže mimo areál závodu prakticky naprázdno. Změnu postoje jsme zaznamenali až v letošním roce. Budeme dále jednat,“ dodal na závěr Petr Černoch.

K o p ř i v n i c e (dam) - Přibližně čtyři sta lidí se v pátek večer bavilo na druhém ročníku festivalu Bartness. „Je to o dost více než vloni, takže můžeme být spokojeni,“ řekl organizátor akce Lukáš Lešinský z klubu Nora. Sobotní taneční Red Stone také rozhodně nebyl žádným propadákem, i když jeho návštěvnost byla oproti Bartness zhruba poloviční.

Podle předpokladů největším lákadlem minifestivalu na letním stadioně se stala pražská čtveřice muzikantů Wohnout, ale například Elecktrick Mann z Valašského Meziříčí také nezůstal pozadu.

Bartness byl i letos příležitostí pro místní kapely. V podvečer se na pódiu objevil OP Jazz Band a přes odlišné zaměření byl publikem dobře přijat. Také závěrečné vystoupení příborsko-kopřivnické kapely Lu a Nesselsdorfu neudělalo místní scéně ostudu.

„Nesselsdorf jsme sice museli utnout dřív, než bychom s chtěli, ale nedalo se nic dělat,“ nechal se slyšet Lešinský. U sobotního Red Stone byla organizace o něco složitější, tančící fanoušci drum’n’bassu a dalších žánrů ale pravděpodobně žádný zádrhel ani nezpozorovali.

K o p ř i v n i c e (hod) - Ve spojovací chodbě mezi hlavní budovou a anexem Městského úřadu na ulici Záhumenní od pondělí 11. srpna visí Galerie starostů. Občané, kteří si vyřizují své záležitosti na radnici, mohou vidět fotografie starostů od roku 1834 s uvedením období, kdy tuto funkci zastávali. „Kopřivnická firma JAK - reklamní služby vypracovala tři návrhy, ze kterých jsme vybrali jednu, jež se realizovala. Záměr vybudování galerie schválila rada města v roce 2001, ale z finančních důvodu došlo na realizaci až nyní,“ uvedl starosta Jiří Tichánek.
 
 
 
 
 
 

K o p ř i v n i c e - Zatímco příchod letních prázdnin většina lidí vítá, obchodníci už nedočkavě vyčkávají jejich konec. Prázdniny totiž spolu s předvánočním časem vnímají jako období se zvýšeným počtem krádeží. „Krade se po celý rok, ale o prázdninách je to podstatně horší. Děcka se doma nudí a pak neví roupama, co dělat,“ povzdychla si jedna z obchodnic, která atakům nenechavců čelí už dvanáctým rokem.

Děti zpravidla kradou ve skupince, kdy se jeden snaží zabavit prodavačku a ostatní něco nepozorovaně vezmou. Nejčastějšími zloději jsou dívky mezi třináctým až patnáctým rokem. K objektům jejich zájmu patří kosmetika a oblečení. „Jeden by nevěřil, že se dnes krade i v sekáčích,“ hodnotila situaci další z prodavaček, „kolikrát přijde nóbl dáma a odejde s nezaplaceným tričkem za padesátku.“ I ta však dodává, že v počtu krádeží vedou malé slečny.

„Kradlo se vždycky, ale dnes je to spíš z frajeřiny. Ve škole a v partě se pak pobertové těší nezasloužené pozornosti ostatních, kteří v nich vidí hrdiny,“ míní majitelka ochodu, která za pultem stojí už sedmadvacet let. Zarážející jsou však podle zkušeností prodavaček reakce přichycených viníků - červení až za ušima a zatloukají a zatloukají. Nebývá výjimkou, že si na chování prodavačky postěžují doma a rodiče jdou prodavačce vynadat. „Přitom by stačilo, kdyby se rodiče víc starali, odkud jejich ratolesti takové věci získali. Někdy se sice jedná o drobnost, ale mnohdy se ztratí i podstatně dražší věci,“ shodly se prodavačky, které tuto skutečnost mohou posoudit i z pozice rodičů. Školní povinnosti obrátí pozornost malých nenechavců jinam a obchodníci si alespoň do Mikuláše na chvíli oddechnou.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:25