MěstoxKopřivnice

Kopřivnické noviny č. 43/2001

Obsah

Kultura

Čtenářský servis

Zprávy z města a okolí

Sport

K o p ř i v n i c e (ili) - Stromky určené na vánoční trh budou stejně jako v minulých letech pocházet z městského lesa a vánoční plantáže. Ceny se oproti loňsku nezvednou, a tak kupující zaplatí podle druhu a výšky stromu od jednoho sta korun za obyčejný smrk do jednoho metru až do 320 korun za stříbrný smrk nad dva metry.

Prodej se uskuteční od středy 19. do soboty 22. prosince v areálu firmy Slumeko, s. r. o., a ve sklenících za bývalou kachlovkou. Stromky se budou průběžně přiřezávat. Pro opozdilce je počítáno s rezervou ve vrátnici Slumeka i na Štědrý den.

H o r n é   S r n i e (dam) - Přesvědčit zastupitele Štramberka a okolních obcí o tom, že cementárna pod Kotoučem nebude poškozovat životní prostředí, měla čtvrteční exkurze do podobného závodu ve slovenském Horním Srnie.

„Mohli jsme se přesvědčit, že závod nebude mít negativní vliv na životní úroveň. Jde o vysoce moderní a technicky vyspělý provoz,“ řekl po prohlídce cementárny ležící v těsné blízkostí česko-slovenských hranic starosta Štramberka Jan Socha. Ten také přiznal, že sám byl o nezávadnosti provozu přesvědčen již dopředu. „Jako strojní inženýr technice důvěřuji. Je škoda, že si cestu na Slovensko nenašli nejvášnivější odpůrci cementárny, přestože byli řádně pozváni,“ uvedl Socha, který tak vedl exkurzi lidí, kteří byli vesměs ochotni zvednout pro novou cementárnu ruku.

Provoz v Horním Srnie si prohlédli také oba kopřivničtí místostarostové. Také oni nemají proti cementárně samotné námitek. „Pokud budou dodržovány veškeré hygienické limity, provoz samotný pro nás neznamená problém. Pro nás je důležité vyřešení dopravy a minimalizace jejího vlivu na Kopřivnici,“ tvrdí místostarosta Alois Janek s tím, že se domnívá, že nakonec dojde s investorem k dohodě.

Cementárnu v Horním Srnie postavil před rokem rakouský investor, provoz dodávkou na klíč postavila česká společnost PSP Engineering z Přerova. Nástupnická firma Přerovských strojíren by v případě kladného rozhodnutí budovala také cementárnu ve Štramberku. Zatímco na Slovensku stavba zaměstnala asi tři stovky lidí, ve Štramberku by mělo ve špičce pracovat až 540 lidí různých profesí. Štramberská cementárna je totiž větší investicí a měla by mít také o třetinu vyšší výkon než její ’sestra’ v Horním Srnie. „Na Slovensku pracovalo asi jen padesát našich zaměstnanců, zbytek byli lidé místní. Ve Štramberku bude zřejmě podíl našich lidí větší, ale i tak by stavba měla mít pozitivní vliv na zaměstnanost v regionu Štramberka,“ tvrdí Josef Jindra z PSP Engineering.

K o p ř i v n i c e (ili) - Žákům 7. C Základní školy na ulici Alšově se pomalu blíží k závěru projekt Sto padesát počítačů dětem, v rámci kterého třída získala pro všechny počítače do tříměsíčního bezplatného domácího užívání. „Během listopadu už děti naplno pracovaly v jednotlivých předmětech s internetovou školou. V předcházejícím měsíci se s ní naučily zacházet a teď internetovou školu mohou využívat v jednotlivých předmětech,“ přiblížil průběh využívání počítačů učitel Jiří Sumbal.

Stejným způsobem pracovaly i další tři školy v republice, které vítězně prošly již zmiňovaným projektem a navzájem svou činnost propojily. Pedagogové se tak setkávají ve virtuální sborovně a navzájem si předávají zkušenosti. V listopadu navíc proběhlo setkání zástupců škol s autory projektu, další je plánováno na leden, kdy by mělo dojít k celkovému vyhodnocení. Mezi školami se uvažuje i o vzájemných návštěvách v rámci školních výletů.

Zajímavý projekt se doposud setkal s pozitivním ohlasem. Chvíli však trvalo, než se žáci naučili brát úkoly zadané na počítači stejně vážně jako úkoly v domácích sešitech. „Tady záleželo na přístupu nebo zvolené motivaci jednotlivých vyučujících. Z počátku to totiž většina brala jako hru,“ dodal Sumbal.

K o p ř i v n i c e (dam) - Speciální nátěr by měl definitivně ukončit zatékání do CO krytů pod kulturním domem. V místech, kde jsou občas pořádány koncerty, se čas od času objevila i několikacentimetrová vrstva vody. „Domníváme se, že šlo o spodní vodu z Kopřivničky. Technologii, která byla použita v nejnižším bodě CO krytů, jsme již jednou vyzkoušeli na jiném místě a osvědčila se,“ řekl Pavel Klos z firmy Ludvík Moravia, spravující budovu kulturního domu. Také v místě, kde byl nátěr aplikován v polovině listopadu, se už voda znovu neobjevila. Podle Klose bude ještě nutné speciální kamerou prověřit stav drenáží svádějících dešťovou vodu ze střechy kulturního domu. „Keramické trubky vedou ve stěnách krytů a máme podezření, že jsou v některém místě prasklé a voda neodtéká do kanalizace, ale do základů budovy,“ pravil Klos.

O s t r a v a (dam) - Dnes by měl být v jeho sídle na ulici Kpt. Jaroše vybrán nový šéf kopřivnického Domu dětí a mládeže. Šestičlenná komise bude vybírat ze tří kandidátů. Kromě bývalé ředitelky Hany Růžové a stávající prozatímní šéfky Domu dětí Evy Müllerové se o místo uchází také Pavla Havlová.

K o p ř i v n i c e (hod) - Podle rozhodnutí zastupitelstva města by mělo dojít v blízké době k realizaci vysílače Bílá hora, aby bylo dořešeno pokrytí částí Kopřivnice, kde není kabelová televize, tedy i místních částí Kopřivnice, které by mohly přijímat vysílání šesti televizních programů z vysílače Bílá hora poměrně jednoduchým způsobem. Toto vysílání by mohly přijímat domácnosti například i ve Štramberku na Palárně, na ulici Janáčkově nebo například i na Pasekách.

„Aby se potvrdila správnost záměru města investovat do vysílače, bude proveden počátkem prosince průzkum. Do všech domácností v Kopřivnici, kterých se tato možnost týká, bude společně s vyhláškami města Kopřivnice doručen výrazný letáček. Výrazný proto, aby se od zasílaných vyhlášek odlišil. Letáček bude obsahovat podrobné informace o vysílači a jednoduché dotazy jako například, zda domácnosti uvažují o tom, že by využily možnosti příjmu vysílání z Bílé hory či ne.

Letáčky - dotazníky budou slosovatelné, aby občané měli zájem je vrátit. Výsledkem provedeného průzkumu bude rozhodnutí, zda se vysílač bude stavět či nikoli. Byli bychom rádi, aby průzkum nebrali občané Kopřivnice na lehkou váhu. Pokud si říkají: ’Bude dost jiných, kteří letáček vrátí, tak se může stát, že takových lidí bude většina. Pak se vrátí tak malý počet kladných dotazníků, že se výstavba nebude vůbec realizovat jenom z důvodu lenosti spoluobčanů - budoucích klientů,“ komentoval záměr města Kopřivnice a kopřivnické kabelové televize její ředitel Jan Bittner.

„S realizací vysílače se započne hned po zpracování výsledků průzkumu. V první polovině roku 2002 by vysílání z vysílače Bílá hora mohlo být zahájeno, pokud vše dobře dopadne,“ doplnil Bittner.

Jednorázová investice do přijímací soupravy bude představovat částku v rozpětí od 3,5 do 5 tisíc korun podle vzdálenosti od vysílače. Dosah příjmu bude pravděpodobně větší než je udávaný šestikilometrový okruh od vrcholu Bílé hory, takže se dotkne i Příbora a možná i dále. S rostoucí vzdáleností je však nutné mít větší přijímací anténu a tudíž i cena přijímacího zařízení je dražší.

„Za příjem šesti programů nebude žádný měsíční poplatek, a to proto, že tyto programy jsou běžně přijímatelné. Tento balík bude obsahovat i místní vysílání Kabelové televize Kopřivnice a některý z česky nebo slovensky mluvících programů. V budoucnu nevylučujeme, že se vysílání může rozšířit o dalších šest programů, které by tentokrát byly již placeny,“ dodal ředitel místní kabelové televize.

K o p ř i v n i c e (dam) - Z pěti původně přihlášených zájemců o post kopřivnického kronikáře se jen tři minulý týden zúčastnili výběrového řízení. Komise, která zapisovatele událostí ve městě vybírala, svého favorita přesto zvolila, její rozhodnutí musí ale ještě potvrdit radní. Kronikář, jehož jméno radnice prozradí, až bude výběr definitivně schválen, by měl mimo jiné zpracovat také své představy o modernizaci kroniky. „Podle naší představy by kromě klasické papírové verze kroniky měla existovat také její digitální podoba. Jde totiž o novou a trvanlivější technologii,“ řekla vedoucí odboru kultury a školství kopřivnické radnice Radana Michálková.

Dne 30. listopadu ve večerních hodinách řešila hlídka městské policie rvačku dvou mužů na ulici Francouzské. Na místě byli zajištěni svědci celé události, jeden z aktérů byl převezen na pohotovost k lékařskému ošetření. Tímto případem se dále bude zabývat přestupková komise.

Dne 1. prosince v pozdních večerních hodinách přijala stálá služebna městské policie telefonické oznámení, že se v jednom z nočních podniků ve středu města nachází podnapilý muž, který obtěžuje hosty a slovně je napadá. Hlídka dotyčného vykázala z provozovny a celá záležitost bude dořešena na služebně městské policie blokovou pokutou za buzení veřejného pohoršení.

Policie České republiky varuje občany, aby si v období vánočních nákupů dávali pozor před kapsáři a zloději. Peníze a kreditní karty by si měli lidé dávat do vnitřních kapes obleků, nikoliv do zadních kapes u kalhot. Pokud se lidé dostanou do tlačenice v obchodě nebo v dopravním prostředku, měli by si hlídat své osobní věci, ženy například kabelku. Také nošení batohů na zádech není zrovna nejvhodnější, neboť lidé na ně nevidí. V předvánočním čase by se neměly nosit společně peníze a osobní doklady, neboť se tak usnadňuje práce zlodějům.

Reakce na články v Kopřivnických novinách ze dne 8. listopadu.

Pedagogický sbor ZŠ náměstí byl zklamán hodnocením přednosty okresního úřadu, které Kopřivnickým novinám sdělil starosta pan Jiří Tichánek. Jednalo se o to, že přednosta adresoval výtku na přístup pedagogických pracovníků ZŠ náměstí.

Tématem dlouhodobě plánovaného taktického cvičení byl únik čpavku na zimním stadionu a s ním spojena evakuace školy. Naše škola byla vybrána ke cvičení i díky tomu, že má zkušenosti s přímou spoluprací s hasičským sborem při požárních cvičeních. O taktickém cvičení jsme se dozvěděli asi měsíc dopředu. Mnohé kroky byly předem konzultovány s pověřenými pracovníky požárního sboru. Dohodli jsme se na určitých zásadách a podle nich postupovali. Pedagogům bylo zdůrazněno, aby při poučení žáků brali na zřetel skutečnost, že se jedná o poplach cvičný a jedním z cílů je nevyvolat u dětí pocit strachu, stresu a zabránit zmatku. O splnění tohoto cíle jsme přesvědčeni. Bylo totiž nutné, aby učitelé před žáky na rovinu potlačili smysluplnost některých kroků: např. žáci při odchodu ze školy přebírali masky bez filtrů, nepříslušného čísla (vzhledem k tomu, že se jednalo o cvičení), k evakuaci školy došlo 54 minut od zavolání pracovníka zimního stadionu na tísňové číslo, poté jsme asi 45 minut trávili na shromaždišti několik desítek metrů od místa úniku čpavku. To jsou situace, kdy prestiž učitele u žáků asi nadvakrát neroste. Neuvědomujeme si, kde jsme v přístupu k žákům chybovali. Nikdo z nás nepochybuje o potřebnosti obdobných cvičení, nebere je na lehkou váhu.

Hodnotíme kladně přístup příslušníků požárního sboru, kteří se na shromaždišti dokázali věnovat malým žáčkům, zodpovídali zvídavé otázky a spolu s námi přispívali k dohodnuté ’pohodě’. Po skončení taktického cvičení byla i z jejich strany vyslovena spokojenost, o to víc nás zaskočilo závěrečné hodnocení od přednosty okresního úřadu.

Na adresu školy je také nutno podotknout, že několik týdnů před cvičením bylo provedeno přeměření velikosti masek u všech žáků a pracovníků školy. Ve skladu masek byly připraveny koše pro jednotlivé třídy podle příslušných velikostí, i když jsme dopředu hlásili, že nám chybí některé velikosti (byly nahrazeny velikostmi, které přebývaly). Mrzí nás i skutečnost, že k závěrečnému hodnocení, kde byli pozváni všichni zástupci ’postižených’ subjektů, nebyla z neznámých důvodů přizvána ředitelka školy J. Kalužová. Předešli bychom určitě nedorozumění, zatím se bráníme z pozice o nás bez nás.

K o p ř i v n i c e - Dalo by se říci, že v Kopřivnici je obchodů dostatek, ale se skladbou je už to horší. Co se týče prodejní doby, mnozí obchodníci poněkud zaspali dobu, neboť některé prodejny mají otevřeno jen do sedmnácté hodiny. O tom, že některé otevírají až o půl deváté nebo až v devět, se lidé dozvědí většinou, až když se ocitnou u zamčených dveří. Mnoho lidí musí čerpat polední pauzu a během ní si chtějí nakoupit, specializované prodejny mají ovšem povětšinou zavřeno. Dnes, kdy lidé dojíždějí za prací a potřebují něco koupit třeba svým dětem, jsou mnohdy nuceni za nákupy odjíždět do větších měst, kde mají otevřeno déle.

Jiná situace je u prodejen potravin. Jejich počet se ustálil, mnohé z nich prodloužily prodejní dobu nebo otevírají ráno dřív. I o sobotách a nedělích je jich otevřeno dost, ale přesto se stává, že na prodejně je v provozu jen jedna pokladna a lidé stojí dlouhé fronty a jsou podráždění.

Je jasné, že lidé si zvykli na to, že obchody jsou tu pro ně a že si nemusí dělat žádné zásoby a koupit si jen to, co potřebují. Chtějí si zboží kupovat pro ně v přijatelných podmínkách, ať je to prodejní doba či kulturnost prostředí. Pro mnohé je rozhodující hlavně cena zboží, za jakou je k dostání.

K o p ř i v n i c e (ili) - S otázkami týkající se sortimentu, otvírací doby a úrovní obchodní sítě v Kopřivnici jsme se obrátili na náhodné respondenty.

Marie Š. (49 let, pletařka) - Já si nestěžuji. Akorát mě štve, že i teď se stane, že v krámě dojde chleba nebo že se snaží prodat špatnou zeleninu, byť za levnější cenu.

Viktor Š. (48 let, soustružník) - Mně se zdá, že všeho je dost. Spíš mi vadí ty ceny. Ale ty jsou vyšroubované už od výrobce. Něco si přirazí přeprava a obchodník taky netroškaří, pak se to zákonitě musí projevit na ceně.

Lukáš P. (21 let, student) - Chybí mi víc prodejen se značkovým zbožím. Tady se tak dostanu akorát k věcem od adidasu, nike a hisu. Ale jinak nic moc.

Romana M. (33 let, ošetřovatelka) - Dávám přednost nákupu v supermarketech. Je tam podstatně větší sortiment a nejsem omezovaná otevírací dobou.

Aleš C. (42 let, stavební technik) - Normálně mě nakupování nebaví, ale čas od času jezdíme po ostravských marketech a tam je to fajn. Spousta ochutnávek, když mě to přestane bavit, tak si sednu v bistru a nechám ženu pobíhat samotnou.

Gabriela J. (35 let, plánovačka) - Mohla by se protáhnout provozní doba, alespoň do šesti hodin.

Karla P. (27 let, učitelka) - Na jedné straně je tady obchodů plno, ale když sháním něco kontrétního, tak jsem bez šancí. Teď to jsou zrovna vysoké kozačky na nohu se širokým nártem a lýtkem. A to je v Kopřivnici pět prodejen obuvi.

Veronika J. (63 let, důchodkyně) - Je, to já nevím, na to se mě neptejte.

Oldřiška K. (65 let, důchodkyně) - Já mám času dost, tak nakupuji tam, kde je to nejlevnější. Sice se nachodím, ale nějakou tu korunu ušetřím.

Pavla B. (26 let, mateřská dovolená) - Pro plíny a balenou vodu do Discontu, ovoce ve zdravé výživě, chleba v kiosku. Tak bych mohla ve výčtu pokračovat. Zkrátka nakupuju tam, kde to vyjde nejlevněji.

Jarda B. (53 let, nezaměstnaný) - Už aby tady stál nějaký supermarket a zahýbal pořádně cenami v obchodech.

Josefa N. (44 let, účetní) - Víc než otevírací doba mi chybí dostatečný sortiment. Podúrovňových ’hader’ je tu plno, ale výběr zimních kabátů pro plnější postavu je takřka nulový. A hrozně mi vadí uvázaní psi před prodejnami.

Eva K. (59 let, důchodkyně) - Do města jezdím na kole, ať se nemusím tahat s nákupem v rukách, ale většinou nemám, kde před obchodem kolo zaparkovat.

Luděk V. (47 let, manipulant) - Už se konečně stabilizoval počet vietnamských obchodníků. Jednu dobu to vypadalo na úplnou invazi a nevěřil jsem, že české obchodníky nepřeválcují.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ve fázi vyčkávání jsou momentálně jednání o případné stavbě diskontní prodejny potravin Lidl v prostoru naproti házenkářskému hřišti.

„Podle mého posledního rozhovoru se zástupcem firmy Lidl zájem společnosti o pozemky stále trvá. Byl jsem ujišťován, že záležitost je žhavá a spěchá, přesto jsme zatím žádnou konkrétní nabídku neobdrželi,“ řekl starosta Kopřivnice Jiří Tichánek s tím, že ji radnice očekává v nejbližší době.

Akvizitor pro oblast Kopřivnice z olomoucké pobočky Lidl ČR, v. o. s., zatím odmítl sdělit jakékoliv informace. Firma se prý nebude k záležitosti vyjadřovat před uzavřením jednání.

Případným prodejem pozemků v atraktivní lokalitě se již jednou zabývali radní. Ti nakonec prodej nedoporučili. Zároveň ale město zájemcům parcelu nabídlo za úmyslně přemrštěnou cenu 3 100 korun za metr čtvereční. „To, že je Lidl vůbec ochoten o koupi pozemků za tuto cenu uvažovat, svědčí o jeho evidentním zájmu a může to být impulzem, aby se tím rada opět zabývala,“ uvedl Tichánek. Místní obchodníci však i pouhým úvahám o stavbě další velké prodejny brání. „Už s otevřením Kauflandu počítám se snížením měsíčních tržeb zhruba o milion. Pokud by stavěl i Lidl, byla by to další rána, kterou bychom už zřejmě nevydrželi,“ tvrdí majitel největších soukromých potravin v Kopřivnici Zdeněk Lacina.

A už je to tady zase. Ještě nejsou ani zbourány budovy pro budoucí Kaufland a už se podnikatelé a politické strany začínají dohadovat znovu, tentokrát o společnosti Lidl a prospěšnosti supermarketů vůbec. Bohužel, běžní občané jsou z diskuze opět vyřazeni. Chtěl bych proto rozvinout diskuzi, na jejímž konci by mohlo být jasněji, komu jde skutečně o občany města. Jestli jim chce umožnit příjemně žít, nebo jim chce vnutit své představy. Je tu někdo, kdo chce investovat svoje peníze, je tedy jeho problémem, jestli správně odhadl situaci. Co to přinese lidem? Konkurenci, která způsobí, že buď něco zanikne, nebo se obchodníci budou předbíhat v nabídkách, anebo se domluví.

Pokud zanikne někde nějaký drobný obchod, mohl by to být problém, ale konkurence už vyprázdnila nejednu kočárkárnu a některé obchody moc vyšší úroveň nemají. Potrefeným podnikatelům mohu jen přát, aby našli takové formy, které jim přitáhnou zákazníky. Mnozí u nich dnes nakupují ne proto, že by chtěli, ale že poblíž stejně jinou možnost nemají. Určitě je neuspokojí konstatování, že v Kopřivnici je prodejní plocha na obyvatele sice pod nějakým průměrem, ale po otevření Kauflandu bude nad ním. Na přesně stejné konstatování si vzpomínám z konce socialismu, kdy Kopřivnice byla v některých prodejních plochách vysoko nad průměrem. Přesto jsem stával v nejrůznějších frontách a málokdy byl spokojen.

Můžeme se dohadovat, jedná-li se u možného umístění naproti hřišti házené o centrum nebo periferii. Vzhledem ke tvaru Kopřivnice platí obojí. Ale poloha je ideální, protože umožňuje příjezd autem a zároveň i pěší příchod. Někteří bojují za vystěhování podobných obchodů za město. Tam ale může být třeba nábytkový superobchod, protože nábytek kupujeme sporadicky. Ale potraviny podstatně častěji. A nemyslíte si, že je v Kopřivnici spousta lidí, kteří auto nemají a přesto by chtěli využít výhod konkurence?

Časté jsou námitky o špatné kvalitě zboží a nekulturnosti prodeje v diskontech a dalších velkoobchodech. Ani jedno není absolutní kategorie, tak jako nejsou stejní lidé. Kvalita musí být vždy posuzována ve vztahu k ceně a třeba časové dostupnosti (že nesmí ohrožovat zdraví a život, snad je jasné), ’kultura prodeje’ obdobně. Školení na toto téma bych nechtěl dávat, jistě nám ho dají někteří jiní, třeba i podnikatelé, u kterých srovnání slov se skutečností můžeme provést sami. Obdobné obchody však jsou úspěšné v celém světě a firmy díky tomu mají peníze i na investici právě v Kopřivnici.

„Bylo by zajímavé, kdyby tam byla třeba banka nebo autosalon,“ říká pro Kopřivnické noviny představitel zdejší ODS Petr Chromečka. Já si dovedu představit ještě další věci. Ale asi si nic podobného a fungujícího se ziskem nedovede představit nikdo z těch, co chtějí rozumně investovat svoje (ne třeba městské nebo státní) peníze. Jinak by tam už něco takto ’smysluplného’ bylo. Takže bohužel.

Tady si neodpustím poznámku o zklamání z názorů místní ODS. Podobně se vyjadřovali ke stavbě Kauflandu, cementárny nebo k prodeji kasáren. O co jde? Jsi úspěšný, máš peníze, tak ti naložíme problémy, se kterými si nevíme sami rady. Že to může zničit tvůj přesně spočítaný záměr, o kterém já vím jen to povrchní? Klidně si nalož v cementárně cement na vlak, zavez jej třeba na nákladové nádraží, přelož na kamion a už můžeš uhánět až k Příboru nebo Frenštátu. Tam už je to věc místních manipulátorů, kteří jistě navrhnou přes vlastní město třeba balonovou nebo podzemní dopravu. Že je to absurdní? Je, ale jen do určité míry. Petr Chromečka u Kauflandu také navrhoval, ať dostaví mimoúrovňovou křižovatku o další, jistě potřebná ramena, nebo chtěl zatížit nové majitele kasáren dlouholetým (kolikaletým, o to se rozpoutala trapná bitva či spíše handrkování na příslušném jednání zastupitelstva) bezplatným pronájmem prostor pro městskou policii. Co jsem tím chtěl říci? Jednoduše to, že činnost pravicové strany si představuji jinak, než jako manipulaci s lidmi a podnikateli (levicové na ní víceméně stojí). Prostě jako vytváření obecných podmínek pro svobodný život.

Kolik z cestujících jedoucích dnes v pohodlném motoráku Českých drah z Kopřivnice ať už směrem na Studénku, nebo na Veřovice si uvědomí, že letos 18. prosince tomu bude právě sto dvacet let, co první vláček zahoukal u železničního přejezdu a dorazil na kopřivnické nádraží? A protože tento den byl historickým mezníkem ve vývoji Kopřivnice, měl by tento článek seznámit kopřivnické občany s historií dráhy vedoucí ze Studénky do Štramberka a pak dále do Veřovic.

Základní podmínkou pro vybudování dráhy ze Studénky do Štramberka bylo zahájení provozu na trati z Přerova do Bohumína dne 1. května 1847, na níž bylo postaveno nádraží ve Studénce sloužící jako překladiště velmi kvalitního vápna ze Štramberka a dalších výrobků z továren v Kopřivnici a jejím okolí, na vagony KFNB (Kaiser Ferdinand Nord Bahn - c. k. Severní dráha císaře Ferdinanda), jimiž bylo zboží transportováno do mnoha měst tehdejšího Rakousko-Uherska. Vzhledem k tomu, že doprava zboží do Studénky se děla koňskými povozy a byla velmi zdlouhavá, uvědomili si majitelé kopřivnických továren, zejména Adolf Raška, majitel továrny na kameninové zboží, nutnost moderního spojení se světem, a proto již počátkem roku 1872 vytvořili konsorcium pro stavbu dráhy, která by spojila Kopřivnici s hlavní železniční tepnou. Jednání o povolení stavby ve Vídni se však setkalo s nezdarem a k výstavbě již vyměřené trati nedošlo.

S novou iniciativou přišli v roce 1881 bratři Gutmannové, kteří vlastnili mimo vápenky ve Štramberku také železárny v Ostravě, do nichž potřebovali jako přísadu pro tavbu železa vápenec. Protože rostla poptávka po železe i kvalitním štramberském vápnu, kterou nebylo možno plně uspokojit dovážením vápence na železnici ve Studénce koňskými povozy, rozhodli se postavit ze Štramberka do Studénky soukromou úzkorozchodnou dráhu. Tento jejich záměr se setkal s odporem místních továrníků. Ti vypravili do Vídně deputaci, která žádala a také současně nabídla výstavbu železnice s normálním rozchodem kolejí, která by umožňovala bezproblémový přechod naložených vagonů z hlavní trati na místní dráhu a naopak, čímž by se usnadnila a zlevnila přeprava zboží. Ministr obchodu nebyl příliš nakloněn požadavkům deputace s tím, že prý Gutmanni mají již s přípravou velké výdaje, a proto navrhl, aby deputace navštívila Gutmanny a projednala s nimi změnu projektu na dráhu s normálním rozchodem. Jednání zprvu nebylo úspěšné, ale nakonec při dalším jednání došlo k dohodě, a tak v červnu 1881 bylo vydáno povolení ke stavbě ’Výsadní Studénsko-Štramberské dráhy’. Během půl roku byla stavba dokončena a v pondělí 18. prosince 1881 odjel ze stanice Studénka ozdobený vláček a dojel až do Štramberka. Všude jej očekávali nově jmenovaní železniční zaměstnanci, obyvatelé přilehlých obcí a zvláště ve Štramberku i panstvo.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:59