Formát pro tisk

Š t r a m b e r k (dam) - Počínaje zítřkem bude Kulturní dům ve Štramberku po pět pátečních večerů patřit divadlu, konkrétně ochotnickým souborům. První hrou, kterou návštěvníci přehlídky uvidí, je Talisman Johanna Nepomuka Nestroye v podání Lidové scény Bernartice nad Odrou.

Zatímco v minulých letech se organizátoři přehlídky zaměřovali výhradně na soubory z novojičínského okresu, letos okruh výběru značně rozšířili. „Omezení hranicemi okresu souviselo s dotací okresního úřadu. Vzhledem k tomu, že již od okresu žádné prostředky nezískáváme, mohli jsme vybírat i ze vzdálenějších souborů,“ tvrdí Jiří Navrátil, jeden z týmu organizátorů. Důkazem jeho slov je hned druhé představení, kterým bude Wernerovo Právo na hřích v podání divadla Vicena z Ústí nad Orlicí.

Stejně jako v předcházejících ročnících i tentokrát bude štramberská přehlídka soutěžní. O ocenění ve všech kategoriích se, jak je zvykem, postarají samotní diváci svým hlasováním. Vyhlášení výsledků stejně jako představení domácího souboru je naplánováno až na 25. dubna a s největší pravděpodobností by se jej měla zúčastnit také herečka Helena Růžičková, která vloni svou účast odřekla.

K o p ř i v n i c e (dam) - Poslední březnová středa bude v kulturním domě patřit opět divadlu. Pražské Švandovo divadlo přijede šestadvacátého večer sehrát francouzskou komedii Velká mela. Hru, která má všechny základní atributy klasické francouzské komedie, napsal P. A. Bréal před čtvrt stoletím a zápletku postavil na manželském trojúhelníku, osobě Napoleona Bonaparta a v neposlední řadě také na vyhlášené francouzské kuchyni.

Děj hry je zasazen do období na sklonku napoleonských válek, přesto jsou však podle inscenátorů situace v ní obsažené na výsost aktuální a v komediální nadsázce přesně vystihují mnohé z rysů české společnosti posledních několika let. Na počátku devatenáctého století se ve Francii mění jedna vládnoucí strana za druhou, druhá za třetí a třetí zase za první. Na provensálském venkově však nikdo nerozumí tomu, proč k tomu dochází a jaký je mezi republikány, královskými a bonapartisty vlastně rozdíl. Autor hry těží humor z toho, že své obyčejné lidské hrdiny neustále staví do mezních životních situací - odhalením nevěry počínaje a odsouzením k trestu smrti konče, oni však všemi nástrahami osudu proplouvají snadno a vycházejí z nich téměř nepoznamenáni na duchu i na těle a především naprosto nepoučeni. Přestože postavy Bréalovy hry jsou velmi charakterově odlišné, existuje něco, na čem jsou schopny se shodnout, a to jsou speciality francouzské kuchyně. Velká mela je na repertoáru Švandova divadla ještě stále novinkou, svou premiéru si odbyla v polovině ledna letošního roku. Se souborem divadla i hostujícími herci ji nastudoval ředitel a režisér Švandova divadla Daniel Hrbek. Absolvent DAMU, který působil v Severomoravském divadle v Šumperku, Moravském divadle v Olomouci, Divadle Na Zábradlí a vlastním divadelním sdružení CD 94, stál u zrodu Švandova divadla a Velká mela je jedna ze dvou her, které již na jeho scéně inscenoval. Mezi herci, na které se mohou diváci Velké mely těšit, je i řada známých tváří z filmů a televizních obrazovek. Hostující Michal Dlouhý si zahraje četníka Césara, jeho bratra Ferdinanda ztvární Vasil Fridrich. Jedinou ženou v obsazení hry je Klára Cibulková, které patří role Josefíny, Césarovy manželky a Ferdinandovy milenky. Postavu policejního komisaře si zahraje Kamil Halbich a do role plukovníka režisér obsadil Zdeňka Velena. Představení začíná v tradičním čase o půl osmé večer ve velkém sále kulturního domu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Fenomén navštěvovat filmová představení bez zaplacení vstupenky se v posledních týdnech nebývale rozbujel v místním kině Puls, podle pracovníků kina navíc roste drzost ’černých diváků’. Minulý týden při promítání kasovního trháku Pán prstenů: Dvě věže se do celé záležitosti vložila i městská policie, která byla dokonce nucena jednoho z neplatících diváků ze sálu vyvést s použitím donucovacích prostředků.

Způsobů, jak se neplatící diváci dostávají na filmová představení, je prý několik. „Jeden divák se vstupenkou asi čtvrt hodiny po začátku promítání odejde ze sálu a zpět se vrátí třeba tři. Pokud si toho uvaděčka nevšimne, vidí film zadarmo,“ řekla vedoucí kina Radka Korená. Druhý způsob je podle jejích slov ještě neomalenější. V tomto případě dokonce vychytralci ani nečekají na komplice ze sálu a naprosto bezostyšně několik minut po zahájení projekce vklouznou do kina a usadí se ve tmě sálu. Pracovníky kina rozčiluje nejen to, že tito lidé za služby kina neplatí, ale také fakt, že svým počínáním ruší všechny ostatní návštěvníky kina.

Podle Korené je nutné, aby uvaděčka během promítání občas sál opustila, a tak se zatím hledají způsoby, jak neplatícím pobyt v kině načerno znemožnit. „Jednou z variant, kterou zvažujeme, je dvojí kontrola vstupenek. Každý divák je totiž povinen ji mít během celého promítání u sebe a tím pádem by ji musel předložit nejen při vstupu, ale i při odchodu z kina,“ nechala se slyšet Korená.

N o v ý   J i č í n (dam) - Na půdě Beskydského divadla v Novém Jičíně bude dnes večer vystupovat dívčí Spirituál kvartet. Celou jednu polovinu pěveckého ansámblu vzniklého před dvěma lety na půdě novojičínského gymnázia tvoří Kopřivničanky, jmenovitě Barbora Chaloupková a Kateřina Rysová. Spolu s Evou Zbořilovou a Zuzanou Bárovou publiku přednesou především spirituály a gospely. V rámci komponovaného hudebního večera však zazní i populární evergreeny či dokonce autorské skladby.

Celá akce má navíc charitativní pozadí a výtěžek ze vstupného bude věnován dětskému oddělení nemocnice.

K o p ř i v n i c e (ili) - Divadelní představení určené bez nadsázky všem generacím, chystané na tuto sobotu do místního kulturního domu, na jehož jevišti měly v podvečer ožít legendární Foglarovy Rychlé šípy, bylo na poslední chvíli zrušeno. „Je nám to upřímně líto, ale zájem o představení byl opravdu minimální, proto jsme museli představení stáhnout z programu,“ uvedl dramaturg kulturního domu Jiří Cachnín.

O účinkování slavné literární pětice Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky, masivně zpopularizované komiksovým zpracováním jejich napínavých i humorných příběhů, nebude možná nakonec kopřivnické publikum ochuzeno. „Uvažujeme, že představení nabídneme na podzim místním školám,“ dodal Cachnín, který by jen nerad úspěšné divadelní zpracování v podání souboru Slováckého divadla z Uherského Hradiště zcela vypustil.

Divadelní inscenace Rychlých šípů se totiž ihned po premiéře v říjnu 2000 stala velkým hitem. Dnes už má představení za sebou víc jak sto třicet repríz nejen na domovské scéně, ale i na pódiích mnoha českých měst a stalo se také nejúspěšnější inscenací v dosavadní historii uherskohradišťské scény. Rychlé šípy se staly jedním z nejvyhledávanějších titulů na Moravě a mají za sebou také úspěchy na festivalových jevištích. V dubnu 2001 Rychlé šípy suverénně zvítězily na přehlídce Dítě v Dlouhé a v únoru 2002 byly jak kritikou, tak diváky vyhlášeny druhou nejlepší komedií republiky na Festivalu smíchu v Pardubicích.

Z výše uvedených důvodů by bylo škoda představení v Kopřivnici neuvést alespoň v náhradním termínu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Potřetí v řadě si kapela Sága odnesla z muzikantského plesu kopřivnickou Grammy. O vítězi tradičně rozhodli účastníci této poslední akce plesové sezony.

O přízeň diváků se kromě Ságy ucházely ještě další čtyři místní kapely, rockový Sunar, country skupina Cizinci, taneční L&P a swingující O. P. Jazz Band. Pátá skupina Šajtar, která rovněž bavila účastníky plesu, do bojů nezasáhla, neboť není součástí místní scény.

K o p ř i v n i c e (dam) - Společný koncert dvou předních českých jazzových muzikantů si mohli na začátku minulého týdne vychutnat návštěvníci sálu kina Puls, právě tam totiž koncertovali Jiří Stivín a Jaroslav Šindler.

Stivín se svými třemi saxofony a čtyřmi flétnami společně s kytaristou Šindlerem vedli své posluchače na malý výlet do říše hudby inspirované jazzem, folklorem a dalšími vlivy. V několika skladbách dokonce oba muzikanty doprovodil také celý swingový big band, který si s sebou přivezli na kompaktním disku.

Od prvního společného vystoupení obou hráčů uběhlo již mnoho let a shodou okolností, stejně jako v Kopřivnici, i tehdy se setkali v kině. „Bylo to v takovém malém filmovém klubu, kde jsme ještě společně s Mirkou Skřivánkovou a Alanem Vitoušem doprovázeli němé filmy. Odehráli jsme všechny ty Upíry z Nosferatu, Metropolis či Chaplinovu Carmen,“ vzpomíná Stivín. To, zda je důvěrná znalost spoluhráče v jazzovém muzicírování výhodou, není podle Stivína jednoznačné.

„Je to vždy jiný druh muziky. Dá se hrát i s někým, koho jste nikdy v životě neviděli, ale když se s Jardou známe tak dlouho, můžeme si domluvit jiné věci, například nemusíme improvizovat z patra, ale hrajeme třeba známé písničky, což s někým, koho vidíte poprvé, nejde,“ tvrdí muzikantská legenda s typickou čapkou na hlavě.

K o p ř i v n i c e (dam) - Další promítací cyklus startuje dnes a zítra odpoledne francouzskou bláznivou komedií Blbec na krku. Hlavním hrdinou příběhu je trestanec Frank Moltés, který si za katrem odpykává poslední týdny trestu. Na svobodu se může těšit o to víc, že se stal výhercem 15 milionů euro, bohužel sumu je třeba vyzvednout dříve, než opustí brány věznice, a tak svůj los svěří potrhlému dozorci, ten však druhý den do práce nedorazí, a tak Moltéz musí utéct, aby zachránil své peníze. Na svobodě zjistí, že los je v rukou dozorcovy ženy, která od něj utekla na Rallye Paříž - Dakar. Nesourodá dvojice se tak vydává s policií i gangstery v patách na šílený závod pouští. Blbec na krku není nikterak originální, ovšem příznivce bláznivých komedií francouzské produkce by zklamat neměl. Také druhý film, který tento týden Puls promítne, je dílem francouzských filmařů. Ve velmi pomalém tempu plynoucí romantické drama Kůže anděla je debutem herce a nyní i režiséra Vincenta Pereze. Ten hrdinou příběhu, který napsal společně se svou manželkou, udělal dívku Angelu, která se skutečně andělskou pokorou přijímá ty nejobyčejnější radosti života, i když od něj dostává jednu ránu za druhou. Kůže anděla je v Pulsu na programu dnes a zítra večer a také v sobotu v osmnáct hodin.

I třetí film udrží diváka na evropském kontinentu. Dobrodružný válečný film Tak daleko, kam mě nohy ponesou totiž vznikl v Německu. Snímek je natočen podle skutečného příběhu německého vojáka Clemense Forella, který byl zajat a odvezen do tábora v nejvýchodnějším cípu Sovětského svazu. Z nelidského vězení muž po nějaké době unikne a vydává se na neskutečnou, víc jak čtrnáct tisíc kilometrů dlouhou cestu domů. Působivý snímek by si podle některých kritiků zasloužil ještě rozsáhlejší stopáž a vyšší rozpočet, minimálně jeho první polovinu však všichni hodnotí velmi vysoko. Film bude možné vidět v sobotu i v neděli večer.

Nedělní odpoledne a obě pondělní představení budou patřit repríze Mojí tlusté řecké svatby, americké komedie, která vznikla jako nezávislý nízkorozpočtový snímek a dokázala strhnout miliony diváků na celém světě a stát se nejúspěšnější komedií roku.

V úterý 25. března pokračuje Filmový klub promítáním série tuzemských snímků. Tentokrát se diváci dočkají prosté lovestory Láska shora. Film, který je prvním celovečerním dílem amatérského filmaře Petra Marka, boří zaběhnuté filmařské stereotypy a celý byl nasnímán šestnáctimilimetrovou kamerou poháněnou mechanickým pérem.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:24