K o p ř i v n i c e (dam) - Sto jedenácti tisíci letos ministerstvo vnitra přispěje na prevenci kriminality v Kopřivnici. Radnice pak na tento účel uvolní 380 tisíc korun. Z těchto peněz by mělo být realizováno celkem deset projektů. Realizace některých z nich se již rozjíždí, a to přesto, že se ještě neví, kdy ministerstvo slíbené peníze uvolní a pošle na účet města.

Nejvyšší šedesátitisícovou částkou vnitro podpořilo nákup jízdních kol pro městskou policii. Nákup čtyř speciálně vybavených kol by měl přispět k zefektivnění práce strážníků. Ti by měli na kolech a ve speciálních sportovně laděných uniformách zlepšit především hlídkovou činnost v okrajových částech Kopřivnice.

Osmačtyřicet tisíc určilo ministerstvo na vybudování poradenského centra Paprsek. To by mělo vzniknout během prázdnin v klubu Kamarád a od září poskytovat poradenství v krizových životních situacích. „V poradně se bude střídat psycholog s odborníkem na problematiku drogových závislostí a rady bude poskytovat jak dětem s problémy, tak jejich rodinám,“ prozradila kopřivnická manažerka prevence kriminality Blanka Mikundová s tím, že poradna se bude zaměřovat především na poruchy chování, problémy s učením, agresivitu, šikanu nebo toxikomanii. Peníze určené na realizaci projektu spolkne hlavně nákup vybavení a náklady na vzdělávání a odměny psychologa.

Tři tisíce korun chybějící do celkové sumy 111 tisíc ministerstvo bez nároků na spoluúčast města dalo na vzdělávací kurz ’Právo na každý den’. Toho by se měl zúčastnit strážník městské policie navštěvující besedy se žáky škol. Ve srovnání s minulými léty, kdy Kopřivnice na projekty prevence kriminality získávala ročně z ministerských programů i milionové sumy, je letošní dotace nízká, i tak ji lze vzhledem k době, jakou je již město v dotačním programu zařazeno, považovat za úspěch. „Je faktem, že tento pramen prostředků pomalu vysychá, což souvisí s tím, že jsme již byli zařazeni do útlumového programu. Peníze z ministerstva byly však od začátku určeny pouze na nastartování programů s tím, že město bude tyto aktivity samo dál rozvíjet,“ uvedla Mikundová.

O preventivních akcích, které město chystá bez podpory ministerstva, budeme informovat v některém z příštích čísel.

K o p ř i v n i c e (hod) - Ke své v pořadí již devětatřicáté schůzi se sešli minulý týden v úterý radní. Ti mimo jiné jednali i o příspěvcích z rozpočtu města. „Rada schválila na základě již odsouhlasených příspěvků rozpočtem uzavření smlouvy mezi městem a Katolickou besedou Kopřivnice na příspěvek ve výši 180 000 korun. Tato částka bude účelově určena na výrobu a výměnu oken ve velkém sále Katolického domu v Kopřivnici. Druhou smlouvu, kterou jsme schválili, je mezi městem a Římskokatolickou farností v Kopřivnici o poskytnutí příspěvku ve výši 30 000 korun na opravu schodů kostela sv. Bartoloměje a dalších třicet tisíc korun je určeno na opravu schodů do kostela,“ komentoval schválené příspěvky místostarosta Zdeněk Krajčír.

„Pan Roman Klacek daruje městu finanční hotovost ve výši 15 000 korun. Tato částka bude použita na pokrytí provozních nákladů Mateřské školy na ulici I. Šustaly,“ řekl Krajčír k projednávanému bodu uzavření darovací smlouvy.

Radní na svém jednání schválili podání sedmi návrhů o vyklizení bytů.

„Minulý týden zasedala výběrová komise, která ve druhém kole vybrala ze šesti uchazečů Milana Grestenbergera, který vyhověl nejvíce ze všech uchazečů, a jmenovala ho do funkce vedoucího finančního odboru s platností od 1. července,“ okomentoval jmenování nového vedoucího místostarosta Zdeněk Krajčír.

K o p ř i v n i c e (dam) - Taky kopřivničtí radní se zabývali zvažovanou stavbou velkokapacitní cementárny pod Kotoučem ve Štramberku. Kopřivnice jako město, které může být zasaženo vlivy stavby, muselo dát své stanovisko.

„Náš postoj není zamítavý, ale zároveň žádáme doplnění náležitostí příslušné dokumentace a zohlednění na zapracování připomínek odboru rozvoje města, odboru životního prostředí,“ řekl místostarosta Zdeněk Krajčír.

Jak se ukázalo, dokumentace o vlivu cementárny na životní prostředí byla v mnohém neúplná a nepřesná. „Zcela například chyběla část zabývající se způsobem zachycování emisí,“ řekla Markéta Kvitová z odboru životního prostředí kopřivnické radnice s tím, že tato část dokumentace je výslovně vyžadována zákonem. Emise z cementárenského provozu by mohly negativně ovlivňovat porosty na Červeném kameni a Bílé hoře. Město by proto právě na těchto místech rádo vidělo umístěny monitorovací stanice.

Připomínky má radnice také k dopravě. Zvýšené dopravní zatížení by mohlo negativně ovlivnit především ulici Záhumenní. „Ta je již nyní velice vytíženou komunikací a navíc je ve špatném technickém stavu. Pokud by po ní měly jezdit čtyřicetitunové kamiony, tak by to asi nebylo dobré,“ uvedla Kvitová. „Pokud by kamionová doprava byla vedena přes Kopřivnici, budeme požadovat rekonstrukci vozovky na Záhumenní a výstavbu protihlukových bariér u zástavby rodinných domků,“ tvrdí místostarosta Krajčír, podle jeho slov bude město také trvat na měření prašnosti související s dopravní zátěží a vibrací z těžkých nákladních automobilů na bytovou výstavbu.

Kopřivnice také požaduje doplnění hydrogeologické studie. „Je to zpracováno jen velmi povrchně. Ze studie není jasné, pokud bude pokračovat těžba do hloubky, zda nedojde k odvodnění širšího regionu,“ tlumočila obavy místního odboru životního prostředí Kvitová.

H r a d e c   K r á l o v é (hod) - Místostarosta Zdeněk Krajčír se zúčastnil zasedání Svazu měst a obcí České republiky, které se konalo 31. května a 1. června v Hradci Králové.

„Jednání svazu se zúčastnilo kolem devíti stovek delegátů. Celé zasedání bylo zaměřeno na reformu veřejné správy, která v současné době probíhá. Hosty sjezdu, kteří vystoupili se svými příspěvky, byli premiér Miloš Zeman, vicepremiér Vladimír Špidla, předseda senátu Petr Pithart. Zasedání se zúčastnily i zahraniční delegace ze Slovenska a Anglie.

První den jednání hovořil Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra, který má na starosti reformu veřejné správy. Postránecký odpovídal i na dotazy přítomných delegátů a z jeho vystoupení vyplynulo, že okresní úřady podle názoru vlády skutečně skončí k 31. 12. 2002.

Již letos v červenci by mělo být jasně řečeno, jaké kompetence přejdou na obce, kolik to bude stát a které obce budou pověřeny na úřady třetího stupně. Celý průběh přechodu na vyšší stupeň úřadu bude vyžadovat rychlé kroky, aby se města na to mohla dostatečně připravit. Podle slov náměstka Postráneckého je připravena i krizová varianta, která neznamená, že dojde k oddálení, ale že úřady třetího stupně zůstanou okresní města,“ komentoval průběh jednání delegátů místostarosta Zdeněk Krajčír. Během dvoudenního zasedání Svazu měst a obcí jednal Krajčír s vicepremiérem Špidlou o Tatře. „Hovořili jsme o tom, jak je důležitý rychlý prodej Tatry. Podle mého názoru není tak důležitá cena, za kterou se Tatra prodá, ale výše investice, kterou případný investor do Tatry dá. Z rozhovoru vyplynulo, že Špidla ví o tomto problému,“ uzavřel Krajčír.

K o p ř i v n i c e (dam) - Přestože byla připravena suchá i mokrá varianta programu, zřejmě právě nejisté počasí odradilo kopřivnické děti, aby se minulou sobotu zúčastnily Kamarádské pouti, která se již potřetí konala v areálu stejnojmenného klubu. Na pouť, která byla ještě dodatečnou oslavou Mezinárodního dne dětí, tak dorazilo jen něco přes stovku kluků a holek, což je o polovinu méně než vloni. V prostranství skateparku byly pro malé návštěvníky připraveny soutěže s možností drobných výher. Celý program uzavřelo představení pohádky O Horodějovi v podání divadelní skupiny Přibližně.
 
 
 
 

M n i š í - Nejen zručný automechanikem, ale taky tak trošku detektivem, cestovatelem, historikem a možná i svým způsobem umělcem. Tím vším je Roman Špaček, který ve své dílně v Mniší už skoro deset let renovuje automobilové a motocyklové veterány nejrůznějších značek.

„Někdo nám sem přiveze hromadu rezavého železa a když s ní odjíždí, tak je ta hromada pěkně naleštěná,“ ironizuje svou živnost Špaček, jako by stovky hodin práce na automobilových skvostech ani neexistovaly. Od roku devadesát dva dílna v Mniší ’naleštila’ již čtyřiadvacet automobilových dědečků a většina z nich putovala za hranice. Mnohé odjely do Itálie a Švýcarska, pár si jich odvezli sběratelé do Německa, ale některé vozy putovaly až za oceán do Kanady. „Vlastně až teď děláme první tři auta pro tuzemské zákazníky,“ prozradil Špaček.

Mezi vozy, které prošly Špačkovi a jeho spolupracovníkům rukama, byla řada unikátů a kromě tatrovek třeba i Aston Martin, jehož renovaci odmítly snad všechny renomované firmy specializované na tuto značku.

Nyní se v Mniší dokončuje stavba dalšího unikátního kousku. Tím bude dvoumístný Simplex LaFrance z roku 1908. „S tím vozem jsme šli z problému do problému. Při jeho velikosti a váze přes tři a půl tuny bylo obtížné jej pouze nastěhovat do dílny,“ prozradil Špaček. Tím však úskalí této renovace, která se táhne již téměř dva roky, pouze začínala. To, co do Mniší dorazilo, totiž auto připomínalo jen velmi vzdáleně. Byl to vlastně jen rezavý rám s motorem a i ten bylo třeba upravit, protože byl původně určen pro nákladní a nikoliv osobní vůz.

„K tomu autu neexistují žádné výkresy. Museli jsme pracovat podle dobových fotografií, které jsme na počítači různě zvětšovali a často jsme taky cestovali do Anglie, kde takový vůz existuje a podle něj jsme jej vlastně postavili znovu,“ řekl Špaček. I když většinu dílů on a jeho spolupracovníci vyrobili doslova na koleně, věci jako budíčky na palubní desku nebo karburátor sháněli po celém světě na burzách a nebo prostřednictvím internetu. „Není to nic neobvyklého, tak to je skoro u každého auta,“ tvrdí jeho restaurátor.

„Z mého pohledu je to auto úplně na nic, vždyť při spotřebě přes osmdesát litrů na sto kilometrů se s tím ani nikam nedá jezdit, ale pro člověka, kterému to dělám, je to splněný sen,“ tvrdí nad téměř dokončenou dvouletou prací Špaček. Jak se přiznal, sám pro sebe by si takové auto nikdy nedělal. Možná taky proto, že jeho vášní jsou motorky. „Ty mě k tomu, co dělám, v podstatě taky přivedly. V patnácti jsem koupil starou motorku a začal ji dávat dohromady. Později jsem měl docela slušnou sbírku motocyklů, ale abych mohl rozjet firmu, tak jsem ji prodal,“ poznamenal se smutkem v hlase Špaček.

I když je srdcem spíš biker, s každým autem, které opouští jeho dílnu, se těžko loučí. „Je to vždycky jako pohřeb, nikdy se mi ho nechce dát z ruky, člověk na tom stráví takovou spoustu času.“

Již během prázdnin se však Špaček bude muset rozloučit hned s několika vozy, ani to však neznamená, že si od práce odpočine. „Už na nás čekají další auta. Teď máme v plánu udělat jednu krásnou Tatru 77, kterou jsem pro kamaráda dovezl z Ruska,“ uzavřel své plány do budoucna Špaček.