Kopřivnické noviny č. 17/2001
ze dne 3. května 2001

S t a r ý   J i č í n  (dam) - Týden poté, co se historickým mumrajem na náměstí turistům otevřelo město Štramberk a jeho věž Trúba, se schyluje k podobné akci také na dalším hradě. Tentokrát se šermíři, hudební skupiny a tanečníci sejdou, aby spolu s milovníky tohoto druhu zábavy otevřeli hrad Starý Jičín. V sobotu 5. května začne program v deset hodin průvodem z náměstí na hrad, kde pak od jedenácti do pěti hodin proběhne maraton vystoupení zakončený večerním společným programem ’Bílá paní na hradě’, který startuje v devět večer. Podobný program je naplánován také na neděli.

K o p ř i v n i c e (dam) - Jednomyslným schválením rámcové smlouvy o poskytování účelového příspěvku města firmě Ludvík Moravia, s .r o., zastupitelé potvrdili její postavení hlavního poskytovatele kultury v Kopřivnici na další čtyři roky dopředu. Tato varianta byla vybrána jako nejlepší, ačkoliv byly zvažovány i jiné a existoval dokonce i další zájemce na pronájem kulturního domu, ten však neuvažoval o tom, že by sám zajišťoval také kulturní programy.

Na rozdíl od stávající smlouvy mezi Ludvík Moravia a městem, jejíž platnost vyprší na konci června, bude ta aktuální o poskytnutí ročního pětimilionového účelového příspěvku podle obou stran průhlednější. Způsob využití peněz bude doložen účetními doklady namísto pouhé zprávy o činnosti, čímž bude umožněna důslednější kontrola jejich účelného vynakládání.

Hlavní změnou oproti minulosti je fakt, že peníze z městské pokladny poputují na zvláštní účet, odkud je bude jejich příjemce dále čerpat.

„Bude tak existovat doklad, který obstojí při kontrolách hospodaření, auditech a podobně,“ pochvaluje si vedoucí odboru školství, kultury a sportu kopřivnické radnice Radomíra Michálková, která se na přípravě smluv podílela.

„V rámcové smlouvě je vyjmenováno, ke kterým účelům je možné prostředky použít. Většinou peníze půjdou na honoráře a cestovné pro umělce, pokrytí části provozních nákladů a nákladů na energie, které by se jinak musely výrazně promítnout v cenách vstupného,“ řekl šéf firmy Ludvík Moravia Lubomír Sazovský a neopomenul zdůraznit, že peníze od města jsou jen příspěvkem, část potřebných peněz si také jeho společnost musí vydělat.

Od letošních prázdnin platící vztahy mezi městem a provozovatelem kulturního domu jsou výsledkem řady složitých jednání, která se táhnou již od začátku roku 1999. Zvláštní pracovní skupina zjišťovala, jak je provozování kultury zajišťováno v jiných městech a jestli není podobný model uplatnitelný také v Kopřivnici. „Zjistilo se, že každý případ je třeba posuzovat individuálně a vycházet z místních poměrů. Výsledkem bylo zjištění, že za průměrný příspěvek města je v Kopřivnici k dispozici nadstandardní kulturní nabídka,“ prohlásila Michálková s tím, že komise nehodnotila jen poznatky z okolních měst, ale i ze vzdálenějších míst.

Vztah města, kromě zmiňované rámcové smlouvy, bude upravovat také smlouva o pronájmu nebytových prostor v kulturním domě a mandátní smlouva, které již odsouhlasili kopřivničtí radní (zastupitelé).

Rámcovou smlouvu o příspěvku budou ještě doplňovat podrobnější smlouvy na každé jednotlivé roční období. Touto smlouvou by se zastupitelé měli zabývat na svém dalším zasedání.

„Roční smlouvy upřesní využití příspěvku do konkrétnější roviny. Není totiž možné domluvit všechno na čtyři roky dopředu,“ uvedl Sazovský s tím, že teď jeho lidé pracují na smlouvě upravující období od prvního července do konce letošního roku. Roční smlouvy by měly také zajistit větší pružnost a operativnost vztahu, což shodně vítají obě zainteresované strany.

„Pokud by třeba došlo k výraznému zvýšení nákladů a pětimilionový příspěvek by nestačil, dává nám to prostor k dalšímu jednání,“ tvrdí Lubomír Sazovský s tím, že neochota obou stran se dohodnout by tak mohla ohrozit osud kultury ve městě z nedostatku finančních zdrojů.

K o p ř i v n i c e (dam) - Plno v hledišti stejně jako na jevišti hlavního sálu Kulturního domu v Kopřivnici bylo minulou středu, kdy se stal dějištěm tradičního Jarního koncertu tanečního oboru zdejší Základní umělecké školy Zdeňka Buriana.

Jak se stalo dobrým zvykem, na koncertě se vždy představí tanečníci všech věkových skupin, a tak si v programu tvořeným dvaadvaceti tanečními čísly našli své místo jak prvňáčci, tak šestadvacet dívek, které předvedly absolventské vystoupení.

Koncert zahájily směsicí pochodů pod názvem ’Přehlídka evergreenů’ mažoretky ze třídy Ivety Czáranové a na pódium se ještě v průběhu téměř dvouhodinového koncertu několikrát vrátily. Stejně jako v minulých letech i letos patřila první polovina koncertu žačkám nižších ročníků školy. Péče o nejmladší tanečnice byla letos svěřena učitelce, jejíž jméno je mezi kopřivnickými tanečníky pojmem - Zdeňce Havlové. Pod jejím vedením si svou premiéru na tanečních pódiích odbyl 1. A i 1. B ročník školy. Zatímco prvně jmenovaní tančili na Jarní písně současného skladatele Petra Ebena, děvčata z ’béčka’ pohybově ztvárnila několik známých lidových písniček.

Z řady vystoupení první poloviny koncertu stojí za to zmínit mimo jiné také tanec ’Školníkovy myši’, ten shodou okolností také ve třídě paní učitelky Havlové nazkoušeli žáci třetích a čtvrtých ročníků a pouze v tomto tanci se objevili také dva chlapci, jinak byl koncert čistě dámskou záležitostí, a to přesto, že se na něm podílelo více jak sto sedmdesát pět tanečníků místní umělecké školy.

Druhá polovina koncertu patřila starším a zkušenějším tanečnicím. Mezi nejpoutavější choreografie patřilo ’Poděkování’ žákyň sedmého ročníku ze třídy Drahomíry Vraspírové, ’Krátký popis léta’, ve kterém se představila děvčata hned tří ročníků, a nebo neortodoxní ’Orient’ absolventek čtvrtého ročníku druhého stupně. Část programu Jarního tanečního koncertu byla včera reprízována jako výchovný koncert pro žáky místních základních škol.

F r e n š t á t   p .   R .   (dam) - Dvě útlé brožurky z pera frenštátského rodáka Libora Knězka spatřily nedávno světlo světa v brněnském nakladatelství Doplněk.

V první z nich nazvané ’Spisovatelé a výtvarníci zpod Radhoště’ se literární vědec Knězek věnuje v krátkých vzpomínkách mnoha literátům z Frenštátu a nejbližšího okolí. Ve druhé, méně rozsáhlé části publikace se pak zmiňuje o několika výtvarnících, včetně svých rodičů, Marie Parmové - Knězkové a Leopolda Parmy. Publikace autora, který se již dlouho věnuje uměleckému životu ve Frenštátě, byla vydána u příležitosti prezentace publikací Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm a obce Trojanovice.

Druhá ze zmiňovaných knížek nese název ’Život v práci i tužbách’ a přesto, že je o něco rozsáhlejší než první zmiňovaná, je celá věnována životní pouti autorovy matky, akademické malířky Marie Parmové. Stejně jako předešlou publikaci i tuto zdobí reprodukce jejich obrazů.

Š t r a m b e r k (dam) - V pátek, v sobotu, a dokonce i v neděli budou zřejmě kroky milovníků klasické kytarové hudby mířit do Štramberka. Právě tam se totiž již podruhé uskuteční ’Dny klasické kytary’. Během tří festivalových dnů je pro laickou veřejnost připraveno pět koncertů, samotní kytaristé se pak mohou zúčastnit několika odborných seminářů.

Na svém čtvrtém ročníku nabídne festival poměrně bohatý koncertní program s mnoha skutečně velmi zajímavými vystoupeními. „Určitě velmi zajímavý bude bulharský orchestr ’Kjustendil’ složený ze třinácti kytaristů. Tak obsáhlé těleso, složené pouze z kytar, se nevidí často a jeho zvuk je velmi bohatý. Své publikum si najde jistě také koncert Rudolfa Měřinského, který bude na loutnu interpretovat především českou barokní hudbu,“ vybíral s programu Kytarových dnů jejich organizátor Vladislav Petrášek, který svým vlastním koncertem v pátek v osmnáct hodin večer festival zahájí. V sobotu v pět odpoledne bude koncertní část festivalu pokračovat koncertem, na kterém se představí účastníci odborných seminářů z řad studentů hry na kytaru. V sedm večer pak proběhne již zmiňovaný loutnový koncert. Nedělní program začne dříve. Již ve čtrnáct hodin vystoupí bulharský orchestr. Ve čtyři odpoledne pak festival vyvrcholí vystoupením Pražského kytarového kvarteta, které je odborníky řazeno mezi absolutní světovou špičku. Všechny koncerty by v případě ideálních povětrnostních podmínek měly být situovány do amfiteátru Pod Starou věží. V případě nepřízně počasí se přesouvají do kulturního domu, kde se také uskuteční přednášková část Kytarových dnů.

K o p ř i v n i c e (dam) - Pouze dva filmy se v tomto promítacím týdnu vystřídají na plátně kopřivnického kina Puls, přesto však lze předpokládat, že minimálně jeden z nich nebude mít o diváky nouzi, a zatímco rodiče budou nechápavě kroutit hlavami a vytahovat z kapes další peníze, které spolkne prapodivný japonský fenomén, děti se budou těšit na první celovečerní dobrodružství pokémonů.

Celosvětové a díky televizi Nova také tuzemské popularitě pestrobarevných příšerek se pochopitelně přizpůsobilo i místní kino a Pokémon - první film se bude promítat třetího, čtvrtého a sedmého května hned dvakrát denně a začátky představení jsou v šestnáct hodin a o půl šesté večer.

Mladí trenéři pokémonů Ash, Misty a Brock dostávají pozvánku na velké utkání na neznámém ostrově. Neodolají dobrodružství a vydají se na ostrov, kde objeví hrad ovládaný nejsilnějším pokémonem, geneticky vytvořeným Mewtwem. Cílem jeho nemocné mysli je dobýt svět, zotročit lidi a naklonovat všechny pokémony, se kterými by páchal další špatnosti.

První pokémonový film je určen pouze zasvěceným a člověk, který o tomto celosvětovém fenoménu nic neví, nepochopí zhola nic, tvůrci se totiž ani nesnaží vysvětlovat vztahy postav a základní mechanismy boje a existence pokémonů, které musí divák znát již ze seriálu.

Komedie a drama se mísí ve francouzském snímku Každý to rád jinak, který se na platně kina objeví dnes a zítra vždy v osm večer. Těmi, kdo se v tomto případě objeví na plátně, nejsou žádní superhrdinové, ale zcela obyčejní lidé, jejichž osudy budou divákovi skutečně blízké.

Vzájemně se proplétající příběhy lidí z malého městečka, které se všechny točí kolem tématu sexu, natočila vloni dvojice Agnés Jaouiová (režie, scénář) a Jean-Pierre Bacri (scénář), přičemž oba si ve filmu také zahráli. Tím, že si vlastní scénář sami převedli do filmové podoby, se Jaouiová a Bacri nedostali do konfliktu s dalšími filmařskými profesemi a na konečném výsledku je to vidět. Silnou stránkou filmu je totiž právě příjemně obyčejný scénář, který zaujal i filmové odborníky natolik, že si jeho autoři odnesli Evropskou filmovou cenu za nejlepší scénář roku 2000.

Mauglí byl především pěknou podívanou

K o p ř i v n i c e (dam) - Ideální načasování zvolili dramaturgové v případě divadelního představení Mauglí, které mělo dětské diváky do kulturního domu přitáhnout v neděli dvaadvacátého dubna. Ve velkém sále totiž stále ještě visely maskovací sítě dotvářející tradiční charakter přehlídky Kopřiva a stejný materiál využili i scénografové ústecké Mladé scény, a tak možná cíleně, možná mimoděk došlo k propojení jeviště i hlediště v jednu imaginární džungli.

Poloprofesionální, zhruba dvacetičlenný soubor Mladé scény z Ústí nad Labem v programu kulturního domu zaujal asi osmdesát příchozích, což na dětské představení není málo, ale jejich adaptace Kiplingovy Knihy džunglí by si možná zasloužila větší pozornost.

Mauglí je v podstatě autorským divadlem, do dramatické podoby totiž známou předlohu převedla členka Mladé scény Kristýna Herzinová. Autorka, jejímž dílem je také většina kostýmů, se ve hře zaměřila jen na první část literární předlohy a příběh se na jevišti odehrával pouze do chvíle, kdy již dospělý Mauglí opouští džungli a vrací se k lidem. Největší předností však nebyl samotný příběh a ani herectví nebylo nikterak oslnivé, to vše však kompenzovala vynikající výprava, která nejen že dětem pomohla příběh, odehrávající se na pódiu, lépe strávit, ale svým výtvarným pojetím mohla zaujmout i dospělé a stát se inspirací pro nejedno profesionální divadlo.