Kultura

Jaroslav Dušek věří na nadosobní inspirační zdroj

foto5.gif (25662 bytes)

Pjér LaŠé’z a Jaroslav Dušek ještě v civilu zkoušejí aparaturu před svým vystoupením v krytu pod kulturním domem. Představení Vizity pořádané Norou minulý čtvrtek bylo v letošní sezoně teprve druhé. Poprvé letos Vizita vystupovala o den dřív v Olomouci.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Když má Jaroslav Dušek uvést v dotazníku, čím vlastně je, píše ’pedagog’, neboť působí jako vedoucí dramatického oddělení konzervatoře Jaroslava Ježka. Většina lidí jej však zná jako herce, dramatika a režiséra. Sám Dušek tvrdí, že žádná z těchto činností se nedá nadřadit, a proto se považuje prostě za divadelníka.

Jeho nejznámějším projektem je divadlo Vizita. Ta existuje již od osmdesátého roku. Prvních šest let měla představení Vizity předem danou ’jakous, takous’ kostru. Již tehdy však platilo to, co dělá Vizitu Vizitou. Žádné z jejich představení nikdy neexistovala na papíře a nebyly rozděleny ani role. “Vždycky jsme si jenom sedli a mluvili o tom, co budeme hrát, takže jsme to dopředu alespoň zhruba věděli,” líčí způsob práce Vizity v jejich začátcích Dušek.

V roce 1986 se kádr divadla zúžil na dva lidi. “Začal jsem hrát s Martinem Zbrožkem, se kterým se znám od patnácti let z chaty na Sázavě. Právě s ním jsem začal hrát ty úplně čisté improvizace,” tvrdí Dušek. Když Zbrožek poněkud neprozíravě v září osmdesátého devátého roku emigroval, začala Vizita fungovat ve složení Jaroslav Dušek - Alan Vitouš. Ti dva spolu hráli téměř deset let až do loňské sezony, kdy Vitouše u hudebních nástrojů vystřídal pjér LaŠé’z. Za celou dosavadní existenci Vizity jeji protagonisté odehráli víc jak čtyři sta neopakovatelných představení. Jediné záznamy existovaly na magnetofonových páscích z dob, kdy byly vysílány Českým rozhlasem, i ty jsou však definitivně ztraceny. “Nedávno jsem se byl zeptat, jestli bych mohl některé ty nahrávky získat a bylo mi řečeno, že je to všechno už přemazáno,” diví se Dušek.

Jakkoliv se to někdy může zdát neuvěřitelné, když Dušek s LaŠé’z vcházejí na pódium, ještě ani mlhavě netuší, o čem jejich představení bude. “Předem se nedomlouváme vůbec na ničem. Prostě přijdu na jeviště, nadechnu se a začnu hrát,” říká Dušek. Ani samotní protagonisté neví, co vlastně ovlivňuje děj na jevišti. Je to prý právě to tajemství a ta záhada, kterou je improvizace přitahuje. “I když to myslím napůl v žertu, vždycky tvrdím, že žádné nápady nemám, protože je nepotřebuji. My tvoříme v přítomnosti, a to je to krásné. Věřím v nějaký nadosobní inspirační zdroj. Je to tak, jak to říkal Jan Werich: Já nehraju, ono to hraje,” vyznal se Dušek. Podle něj, jak stárne, tak míň a míň touží dokazovat publiku, že je dobrý a spíš je zvědavý, co se na jevišti nakonec semele.

Ti, co neznají Duška, jako divadelního umělce, určitě se s ním setkali na stříbrném plátně či televizní obrazovce. Kromě účasti v méně masových filmech, jako Kouř, Kamenný most, či Don Gio Dušek, zazářil v roli učitele Saši Mašláně v poslední Hřebejkově komedii Pelíšky.

“Já jsem tu roli vzal ze dvou důvodů. Jednak jsem se těšil na spolupráci s Evou Holubovou, se kterou jsem hrál už v Kouři, a pak se mi ve scénáři velmi líbila jedna scéna,” uvedl Dušek.

O tuto scénu však diváci v konečné verzi filmu přišli. Podle scénáře měl Mašláň pašovat z NDR boty. Na celnici mu je zabaví, on v zimě jde a má na nohou jen igelitové pytlíky natažené přes ponožky, ve kterých se snaží se vyjít do kopce po náledí.

David Macháček


Nora připravuje koncerty dvou britských tanečních partiček

K o p ř i v n i c e (dam) - Příjemnou zprávou pro všechny příznivce taneční hudby je fakt, že se po více jak jeden a čtvrt roce do Kopřivnice vrací světoznámá skupina Transglobal Underground. A aby toho nebylo málo, jen o tři týdny později se stejně naladěnému publiku představí Loop Guru, další britská skupina, která je v taneční hudbě již také pojmem.

Transglobal Underground, kapela spojující ve svých produkcích etnickou hudbu s moderními tanečními trendy, tentokrát vystoupí bez zpěvačky Natashy Atlas. “Natasha teď jezdí se svým sólovým projektem a tak se skupina sama pustila do koncertování. Bude to asi ještě o trochu víc tanečnější,” slibuje šéf pořádající agentury Nora Production Víťa Váňa. Také prostředí, ve kterém se koncerty odehrají, bude značně komornější. Zatímco poslední koncert se uskutečnil na ploše zimního stadionu, ten následující proběhne 15. října v krytu pod kulturním domem.

V příštím čísle Kopřivnických novin najdete soutěž o lístky na oba koncerty


O kryt CO má zájem Ludvík Moravia a Správa sportovišť

K o p ř i v n i c e (dam) - Firma Ludvík Moravia a Správa sportovišť projevila zájem o provozování doposud jen sporadicky využívaného krytu Civilní ochrany pod novou částí místního kulturního domu. Prvně jmenovaný subjekt by kryt logicky zařadil mezi ostatní prostory budovy, které již nyní spravuje a využíval by jej k pořádání kulturních i prodejních akcí. Druhý má zájem z podzemních prostor udělat místo sloužící stolním tenistům. Ti se však do stěhování příliš nehrnou, jak přiznal i ředitel Správy sportovišť Milan Gillar. Prostory, které sloužily vyznavačům zelených stolů až doposud, mají ustoupit chybějícím šatnám, a tak se vedení Správy sportovišť snaží najít jim nové útočiště.

Jak Ludvík Moravia, tak Správa sportovišť mají předložit písemnou nabídku, na základě které bude rozhodnuto o osudu krytu. Ten byl již třikrát využit k uspořádání kulturní akce, kromě experimentální taneční party Atomic Rave v tomto prostoru agentura Nora Production uspořádala také představení divadla Vizita a koncert místní kapely Údery údy. V nejbližší době navíc chce šéf Nory Vítězslav Váňa do krytu umístit také koncerty dvou britských kapel. Jak město, tak i Nora mají zájem na tom, aby do té doby bylo rozhodnuto, kdo bude kryt spravovat. Větší šanci na úspěch má podle Petra Marečka, který má kryty ve městě na starosti, Ludvík Moravia.


Exit 99 zahájil druhou ’kuchyní’ novou klubovou sezonu

F r e n š t á t p . R . (dam) - Již druhý komponovaný program s názvem Kitchen Underground Week proběhl mezi osmnáctým a čtyřiadvacátým zářím v bývalé kuchyni frenštátské restaurace Lubina. V rámu obstaraném výstavou obrazů a plastiky Michala Přečka a Miry Polácha proběhlo několik akcí, určených především mladým příznivcům nezávislé scény.

Stejně jako první ’kuchyň’ i tu zářijovou mají na svědomí Lukáš, Filip a Libor Fojtíkové, spojení pod hlavičkou, jak sami tvrdí, ’rádobyagentury’ Exit 99. Ta vznikla na začátku letošního roku s cílem alespoň trochu oživit podřimující kulturní scénu ve Frenštátě.

“Co se týče kulturních akcí pro vyloženě mladé lidi, tak to bylo mizerné a když se něco objevilo, tak to nevyhovovalo našim představám. Proto jsme si našli logo utíkajícího panáčka, přidali k němu poslední dvojčíslí letopočtu a začali jsme s pořádáním kultury,” řekl Libor Fojtík. Vůbec první akcí Exitu 99 byla taneční párty ve vestibulu kulturního domu. Ta se na tamní poměry vydařila a tak se Fojtíci pustili do prvního ’kuchyňského týdne’. Pak následovaly opět nějaké taneční party s místními i přespolními D. J. ’s. Jedním z největších podniků, které má zatím Exit na kontě, byla příprava tanečního stanu na letošních Šlahounech. Spolupráci s Exitem si šéf Nory Víťa Váňa velmi pochvaloval. “Jsou to lidé, kteří mají v tomto druhu muziky velký přehled a ví, co dělají,” řekl.

První akcí v právě začínající klubové sezoně byl Kitchen Underground Week s pořadovým číslem dvě. Všechno začalo sobotní vernisáží obrazů a plastik již zmíněných výtvarníků Michala Přečky a Miry Polácha, na které vystoupila formace D. J. SunBlazera, P. H. Zeroa a FoResta. Neděle byla o poznání klidnější a poslech blues Pavla Zářického byl pro mnohé vítanou relaxací po předešlé protančené noci. Pondělní a úterní program si byl podobný v tom, že po oba večery se mohli jejich účastnící setkat s večerníčkovými evergreeny. Zatímco v pondělí zněly jen z vinylových desek, v úterním Kitchen biografu přibyl i obraz. Navíc filmový večer byl zpestřen třeba hasičskými instruktážními filmy. Středa a čtvrtek patřily živé hudební produkci nejdříve se představila frenštátská cimbálová muzika FCH Radegast a o den později havířovský jazz band Lampa. Tyto zdánlivě krkolomné žánrové skoky v dramaturgii však mají své opodstatnění. “Dělali jsme to hlavně proto, abychom prostřídali publikum. Je to účel těchto akcí, aby si každý přišel na své. Třeba na Lampu přišlo hodně starých jazzmenů, a to jsme chtěli,” pochvaloval si úspěch Libor Fojtík. Závěrečný den patřil kopřivnické perkusní formaci Údery údy a frenštátskému Arkadashi.

I když se každá ze třech hlavních postav agentury Exit 99 motá ve svých vlastních projektech, slibují Fojtíci hlavně Frenštátským, že budou pokračovat. “Děláme to proto, že nás to baví. Chtěli bychom dělat tyto akce častěji s tím, že přes zimu toho budeme dělat asi víc. Kromě týdenních se možná se dostaneme k víkendovým akcím, které jsou méně náročné na čas i na peníze.


Do kina Puls dnes vtrhne Mumie

K o p ř i v n i c e (dam) - Trikovým předkrmem společnosti Industrial Light and Magic před blížícím se uvedením Star Wars Epizody I v místním kině bude dobrodružná Mumie, kterou má kino Puls na programu právě tento týden.

Děj filmu se, jak již název napovídá, odehrává v Egyptě začátkem dvacátých let, kde se skupinka dobrodruhů snaží objevit bájné město mrtvých. Jak se záhy přesvědčí, město i s jeho kletbami je však velmi reálné.

Mumie je zdařilou dobrodružnou podívanou ve stylu Indiany Jonese se spoustou povedených triků.


Foto Morava určila vítěze své fotografické soutěže

K o p ř i v n i c e (hod) - Vyhodnocení fotografické soutěže na téma Děti a voda a Děti a hory, kterou vyhlásila firma Foto Morava, se uskutečnilo v pátek 24. září na chatě Červený kámen v Kopřivnici.

V kategorii Děti a voda se vítězem se snímkem Je tam...? stal Jan Ohneiser z Rožnova pod Radhoštěm. Druhé místo získal Tomáš Kulíšek ze Slavičína za snímek Skok do neznáma a na třetím místě se umístila Milena Zachrdlová z Valašského Meziříčí za snímek Zasloužená koupel pro unavené nožky.

V kategorii Děti a hory vyhrává fotografie nazvaná Sourozenci Milana Kašpárka z Blanska. Na druhém místě se umístil Stanislav Zapletal z Ostravy-Poruby se snímkem Chvíli v nebi a třetí místo obsadila Milena Zachrdlová z Valašského Meziříčí se snímkem Unavený turista.

Vítězi v obou kategoriích získávají za první místo tři tisíce korun, za druhé dva tisíce a za třetí místo tisíc korun. Fotografové, kteří se umístili na čtvrtém až třicátém místě, obdrží od firmy Foto Morava film a desetiprocentní slevu na fotopráce do konce roku 1999. Soutěžní fotografie bude možné zhlédnout v chodbě vedoucí ke kinu Puls, a to soboty 2. října, kdy se ve 14.30 hodin uskuteční vernisáž.


V sobotu nabídnou Hukvaldy dětem deset pohádkových představení

H u k v a l d y (dam) - Dětská pouť by měla tuto sobotu otřásat hradem Hukvaldy.

V celém prostoru hradu budou již od rána probíhat soutěže pro děti i jejich rodiče. Připraveny budou také projížďky na koních a ponících.

Hlavním programem však budou pohádky v podání šermířských souborů, loutkářů a divadelních souborů ze širokého okolí. Jednotlivá představení se budou odehrávat v různých částech hradu a návštěvníci budou moci pouze přecházet od jednoho ke druhému.

V případě nepříznivého počasí se celá akce přesune ze soboty na neděli třetího října.

Program:
10.00 kaple Pinocchio - loutková pohádka (Tilia)
10.30 před kaplí Cyrano, Konan a ostatní - šermířská pohádka (Durandal)
11.00 bašta Kouzelnické vystoupení Jaroslava Tovaryše
12.00 palác O pejskovi a kočičce - Pohádka (žáci Lidové konzervatoře Ostrava)
13.00 motta O Červené karkulce - pohádka (LD Rolnička Kopřivnice)
14.00 bašta Kouzelnické vystoupení Jaroslava Tovaryše
14.30 před kaplí Kam čert nemůže - pohádka (Durandal)
15.00 palác Skřítek Vítek - pohádka (Mobi Dick)
16.00 před kaplí O vousaté princezně - pohádka (Rytíři a lapkové z Vítku)
16.30 motta O pejskovi a kočičce - pohádka (žáci Lidové konzervatoře Ostrava)

Dr(o)bečky z knihovny

“Pohádky jsou jako řetěz. Obepínají svět a spojují lidi odevšad.”

J. Werich

Malování s pohádkou

Pohádka - malé děti zajásají a rozzáří se jim oči. Pohádka je pro ně víc než všední realita, je to jejich svět. Pak přijde zlom a malí mužové začnou nad pohádkami ohrnovat pohrdavě nos. To už není nic pro nás, naším vzorem je Batman a Superman a pohádky jsou jenom pro batolata. Toto období trvá poměrně dlouho, ale většina z nich časem znovu kouzlo pohádek objeví. Je to výlet do jiného světa, kde je všechno jasné a srozumitelné, postavy jednoznačně zlé a dobré a můžeme si být jisti, že spravedlnost a dobro budou slavit vítězství. Pro tuto jistotu spousta z nás usedá s dětmi v neděli k televizní pohádce a ani se příliš nebrání pohádky svým potomkům předčítat.

Každá pohádka ale vzbuzuje i výtvarné představy. Toho bychom chtěli využít a umožnit dětem tyto představy vyjádřit. Pravidelně každé 1. pondělí v měsíci, tedy poprvé 4. října, nabídneme dětem k poslechu některou z klasických i moderních pohádek. Poskytneme jim kreslící materiál a pak už bude jen na nich, jak dokážou ztvárnit slyšené slovo. Věříme, že získáme spoustu krásných obrázků, které vystavíme, aby se malí výtvarníci mohli pochlubit. Takže vás všechny děti srdečně zveme na setkání s pohádkou.

Alena Pavelková


© Kopřivnické noviny

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:32