Město Kopřivnice - www.koprivnice.cz

posta@koprivnice.cz

Kopřivnické noviny č. 11/2004
ze dne 18. března 2004

Titulní strana

Bývalé Technické muzeum je ruina, zničil ho těžký sníh

Zimní údržba ulic už probíhá na dluh

Tři velká sportoviště letos čekají rekonstrukce

Duře hrozí povinnost vrátit státní pobídky, žádá o výjimku

Tibetský symbol zavlál v průvodu, ale i na radnici

Lidem se seminář o zvládání stresu líbil a požadují jeho pokračování


    [Top]    


Bývalé Technické muzeum je ruina, zničil ho těžký sníh

Hasiči vyvážejí jeden z exponátů
ze zříceného depozitáře Technického muzea.
Za havárii, která budovu naprosto zničila,
může zřejmě těžký sníh.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Úvahy o budoucím využití haly bývalého Technického muzea před týdnem ve čtvrtek 11. března ukončil těžký sníh. Střecha budovy z roku 1967 neunesla jeho váhu a v časných ranních hodinách se zřítila. Poškozena byla nejen střecha budovy, ale také boční ocelové nosníky, řada skleněných výplní a další části stavby. Přivolaný statik záchranu budovy vyloučil, Tatra již požádala městský úřad o demoliční výměr a hned, jakmile roztaje sníh ze střechy, začne s bouracími pracemi. Zda byla budova pojištěna a zda byla zastavena u některého z bankovních domů, odmítlo vedení Tatry, jež je majitelem objektu i deponovaných automobilových veteránů, sdělit.

Vzhledem k hodině, kdy k ní došlo, se v době havárie v budově nikdo nezdržoval, a tak ohroženo bylo jen necelých pět desítek deponovaných automobilových veteránů. I ty ale měly štěstí. Většina vozů byla zaparkovaná u obvodových stěn a střecha, která spadla dovnitř objektu, je nepoškodila. „Probíhá co nejrychlejší stěhování vozů, a tak je není možné moc zkoumat. Většina deponovaných vozů čekala na renovaci, což znamená, že byly podřené a pomačkané, takže nová odřenina nemusí být na první pohled patrná,“ řekla ředitelka Technického muzea Lenka Hodslavská. Přesný přehled o škodách prý bude až ve chvíli, kdy si exponáty po přestěhování podrobně prohlédnou kurátoři sbírek, je však téměř jisté, že nelze hovořit o milionových škodách, které zmiňovala některá média. „Asi nejvíc to paradoxně neodnesl žádný veterán, ale naše služební Tatra Beta,“ doplnila Hodslavská.

Záchranné práce začaly ještě ve čtvrtek odpoledne, podnikovým hasičům společně s pracovníky muzea a automobilovými závodníky bratry Hajduškovými se podařilo do pátku dostat z budovy všechny osobní vozy. Po víkendové pauze, kdy budovu střežila tatrovácká ostraha, pak záchranné práce pokračovaly odvážením nákladních vozů a stěhováním několika desítek motorů. „To je samozřejmě daleko složitější, většina vozů je totiž nepojízdných a vzhledem k jejich váze je nesnadné je z budovy dostat,“ uvedla Lenka Hodslavská. Nešťastná událost podle ní vyvolala také vlnu solidarity.

Pomoc s uskladněním vozů nebo jejich následnou opravou nabídlo Technické muzeum v Praze i Brně. Svůj návěs na přepravu automobilů nabídla i renovační firma Eccora. Všechny zachráněné exponáty budou opět deponovány na jednom místě. Tatra pro tento účel vybrala halu číslo 290 bývalé slévárny.

Výjimečná událost v depozitáři běžný chod muzea údajně nijak negativně neovlivnila, naopak v jistém slova smyslu pro něj byla i reklamou. „O víkendu jsme zaznamenali zvýšenou návštěvnost. Někteří lidé přesně nepochopili, co se vlastně stalo, taky díky tomu, že v televizi se objevily ilustrační záběry z nového muzea a přijeli se přesvědčit na vlastní oči,“ řekla Hodslavská. Také výstavní plán muzea pád střechy depozitáře neovlivní. Vozy z depozitáře by totiž před svým vystavením potřebovaly náročnou rekonstrukci, na kterou nemá prostředky ani muzeum, ani Tatra.


    [Top]    


Zimní údržba ulic už probíhá na dluh

K o p ř i v n i c e (dam) - Odklízení sněhu a zimní údržba ulic Kopřivnice již nyní běží na dluh. Už na konci února totiž společnost Slumeko vyčerpala všechny peníze určené pro rok 2004.

Během dvou měsíců tak zmizely prostředky, které měly zajistit sjízdné cesty a schůdné chodníky nejen nyní, ale i v období na konci letošního roku. „Nevíme, jak se nám do rozpočtu promítne březen, ale podle předpovědi se sníh má objevovat minimálně ještě do poloviny měsíce,“ řekl ředitel Slumeka Karel Březina s tím, že už zahájil jednání s radnicí a její majetkovou správou o tom, jak vzniklou situaci řešit.

Jen za leden vydalo Slumeko na zimní údržbu cest víc než 1,1 milionu korun, což představuje víc jak padesát procent veškerých prostředků přidělených na zimní držbu ulic. Únorové odhrnování sněhu a posyp pak přišel na víc než devět set tisíc korun. Zvýšené náklady podle Březiny přineslo ne ani tak množství sněhu jako vytrvalost letošní zimy.

„Začalo to někdy mezi Vánocemi a Silvestrem a od té doby jsme se vlastně nezastavili. Za leden jsme vysypali přes tři sta tun strusky, což je pětinásobek toho, co za stejné období minulého roku. V únoru už to bylo díky několika slunečným dnům o něco méně, asi 250 tun,“ prozradil Březina.

Na zimní údržbu Slumeko nasadilo nejen velký sypač s radlicí, tři speciální multikáry s radlicí a sypacím zařízením a tři traktory s pluhem, ale dokonce i malou sněžnou frézu. Se sněhem se potýkali rovněž také všichni jeho zaměstnanci. „Z jednatřiceti lednových dnů jsme měli jednatřicet dnů pohotovosti. Všichni zaměstnanci drželi celý měsíc pohotovost a byli prakticky bez volna, v případě pohotovosti se totiž nemohou vzdalovat, aby byli k dispozici,“ tvrdí ředitel Slumeka. Přes mnohdy ne zcela utěšený stav chodníků a silnic v Kopřivnici ředitel Slumeka mnoho stížností nezaznamenal, o nájezdech nespokojených občanů neví ani starosta města. Přesto se však na Slumeku několik stížností objevilo. „Nemůžeme být všude najednou, a tak se někomu může zdát, že právě před jeho domem sníh odklízíme pozdě, vše se ale přesně řídí schváleným operativním plánem zimní údržby. Další problémy jsou způsobeny používanou technologií. Vzhledem k tomu, že v Kopřivnici se silnice nesolí, tak například s vyjetými kolejemi nemáme téměř žádnou šanci něco udělat,“ nechal se slyšet Březina. Nouze prý nebyla ani o kuriózní telefonáty řidičů, kteří žádali, aby jim lidé z technických služeb přišli odházet jejich přihrnutý vůz.

Odklízení sněhu z ulic podle Březiny nijak nebrzdí ani fakt, že Slumeko v zimním období také za úplatu udržuje prostory, jako jsou parkoviště před supermarkety. „Tito klienti vyžadují zvláštní služby a chtějí mít parkoviště vyklizené až na asfalt. To, že se pracuje před supermarketem, ale neznamená, že se naplno nepracuje všude ve městě, pro zakázky máme totiž vyčleněnu samostatnou skupinu lidí,“ vysvětlil Březina.


    [Top]    


Tři velká sportoviště letos čekají rekonstrukce

K o p ř i v n i c e (hod) - Kopřivnické sportovní areály v letošním roce čeká modernizace, která by měla podstatně přispět ke zkvalitnění provozu.

První a nejrozsáhlejší akcí je realizace opatření z energetického auditu na krytém bazénu, na který byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu. „Jde o energeticky úsporná opatření, která by měla zhospodárnit provoz celého areálu. Hledáme možnost využití netradičních zdrojů energie, uvažuje se o kogenerační jednotce, tepelných čerpadlech apod. V současné době se zpracovává projekt, ale v jaké podobě to bude realizované, zatím nejsem schopen říct. Velkou část bude tvořit i zateplení celé budovy, která je v dost špatném technickém stavu, včetně střešní konstrukce. Další velkou částí budou úsporná opatření samotných technologií k vytápění a spotřebě vody,“ sdělil Milan Gilar, ředitel Správy sportovišť Kopřivnice, která se stará o sportoviště ve městě. Budova krytého bazénu je v provozu jedenáctý rok a podle Gilara již nyní uvažují o jejím zatraktivnění pro návštěvníky. „Chtěli bychom udělat takové zásahy do technologie, které by nám umožnily rozšířit bazén o další vodní atrakce, jako například tobogán, protiproudy, chrliče vody, vodní masážní trysky apod. To se nám bohužel v rámci přidělených prostředků letos nepodaří zrealizovat,“ řekl k záměrům pro zatraktivnění Gilar.

Jednou z dalších větších akcí, která by se letos měla dokončit, jsou nátěry střešní ocelové konstrukce zimního stadionu. „S nátěry jsme začali před dvěma lety a letos bychom je rádi dokončili s tím, že bychom chtěli opravit i zasklení střešních oblouků, kde se uvolňují skla a mohlo by dojít k úrazům. Rovněž bychom chtěli zlepšit celkový stav střešní konstrukce, aby nedocházelo k zatékání do budovy a poškozování zdiva,“ doplnil Gilar. Ze získaných prostředků z dotací státního rozpočtu bude realizována oprava komunikace před zimním stadionem, kde přetrvávají problémy s nedovoleným parkováním aut a autobusů plynoucím z nedostatku parkovacích míst.

Na zimním stadioně by letos měla být vyměněna expanzní nádoba na čpavek, která už svému účelu slouží pětatřicet let. Tato výměna je pouze další částí postupné rekonstrukce strojovny chlazení. „Snad se nám letos podaří výměna rozhlasové ústředny za moderní, která by byla spolehlivější, a nedocházelo by tak k výpadkům rozhlasu během sportovních akcí,“ dodal Gilar.

Podle ředitele sportovišť by se do konce dubna mělo rozhodnout, zda se podaří získat dotaci od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určenou na celkovou rekonstrukci hlavní plochy letního stadionu. „Požadovali jsme prostředky ve výši deseti milionů korun na rekonstrukci atletického oválu a travnaté plochy. Právě atletický ovál by měl doznat největších změn, celý by měl být pokryt umělým povrchem. Travnatá plocha by měla být odvodněna a položen nový travnatý povrch,“ přiblížil Gilar, co by se ze získané dotace opravovalo. Samotná rekonstrukce by se musela realizovat někdy v letních měsících, což by asi vedlo k částečnému omezení činnosti, ale určitě by to stálo za to. Pokud se vše podaří a stadion bude zmodernizován, měl by podle slov ředitele sportovišť nést jméno kopřivnického rodáka a známého světového atleta Emila Zátopka, neboť v minulosti už se jednou honosil názvem Stadion Emila Zátopka. „V dalších letech bychom se chtěli pokusit získat finanční prostředky na rekonstrukci plochodrážního oválu tak, aby vyhovoval kritériím pro pořádání národních a mezinárodních soutěží,“ uvedl ke snaze získat další finanční prostředky. Volejbalové kurty a ostatní sportovní areály provozované správou sportovišť žádné velké opravy nebo rekonstrukce letos nečekají.


    [Top]    


Duře hrozí povinnost vrátit státní pobídky, žádá o výjimku

Výrobní závod společnosti Dura zaměstnává
výrazně méně lidí, než sliboval,
hrozí mu proto, že bude muset vrátit
všechny investiční pobídky.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Kopřivnická Dura se obává sankcí ze strany ministerstva průmyslu a obchodu a žádá o dvouleté prodloužení lhůty, během které by měla naplnit podmínky pro své investiční pobídky. Právě českému státu se Dura před stavbou svého závodu ve vlčovické průmyslové zóně zavázala mimo jiné k tomu, že do konce října roku 2004 vytvoří minimálně 294 nových pracovních míst. To je však dnes, jak ostatně před časem přiznal i ředitel podniku zaměstnávajícího asi osm desítek lidí, spíš podmínka z kategorie snů. Dura postavila závod na pozemku, za který zaplatila symbolickou jednu korunu za metr čtvereční, a vyčerpala už 35,28 milionů korun hmotné podpory na vytvoření nových pracovních míst a dalších 2,7 milionu na rekvalifikace. Pokud ministerská kontrola odhalí neplnění dohodnutých podmínek, bude muset tyto peníze firma vrátit v plné výši.

Svou žádost adresovanou ministerstvu, aby umožnilo kopřivnické pobočce Dury splnit podmínky s dvouletým odkladem, chtěl management podniku podpořit také podpůrným stanoviskem kopřivnické radnice. „Obdržel jsem písemnou žádost o podporu, jejíž součástí byl také návrh dopisu ministerstvu s podpůrným stanoviskem města,“ řekl starosta Kopřivnice Jiří Tichánek. Ten žádost vedení Dury tlumočil radním, ti se však většinou rozhodli návrh nepodpořit. „Samozřejmě nejsem spokojený s tím, kolik lidí Dura dneska zaměstnává, přesto jsem toto vstřícné gesto podporoval, a to hlavně z toho důvodu, že situaci v místním závodě nezavinilo jeho vedení, nýbrž byla způsobena vynucenou změnou plánů mateřské společnosti,“ vysvětlil Tichánek, proč se rozhodl Duru v její žádost podpořit, a dodal, že neudělení takové, byť symbolické pomoci by podle jeho názoru mohlo negativně ovlivnit rozhodování dalších investorů, zda do průmyslového parku vstoupí či nikoliv. Takový názor ovšem Tichánkův zástupce Milan Bureš zásadně odmítá. „Myslím, že solidní obchodník férový přístup města naopak ocení,“ tvrdí místostarosta. Argumentovat tím, že se nepodařilo přesunout výrobu ze Španělska, a žádat proto výjimku na státu a podporu města, je podle Bureše nesmyl. „To považuji spíš za chybu managementu a ne něco, co by mělo být důvodem, proč se za firmu máme postavit,“ tvrdí Bureš. Jak zastánci, tak odpůrci vyslovení podpory Duře v její žádosti o výjimku se shodují v jednom, dopis, který by město na Urbanův úřad zaslalo, by stejně neměl na rozhodování žádný vliv.


    [Top]    


Tibetský symbol zavlál v průvodu, ale i na radnici

Zvonkový průvod na podporu Tibetu vyrážel
i letos desátého března od Nora Café.
Foto: David Macháček

K o p ř i v n i c e (dam) - Asi tři desítky lidí ve středu desátého března vyjádřily svůj odpor k okupaci Tibetu komunistickou Čínou. V den pětačtyřicátého výročí krvavého potlačení tibetského povstání prošla skupinka lidí s vlajkami Tibetu a zvonky městem. Lidé z okruhu klubu Nora letos tímto způsobem vyjádřili solidaritu již popáté v řadě, poprvé se tak stalo v roce 1999, kdy se radnice na žádost Tatry rozhodla vlajku Tibetu nevyvěsit, aby neohrožovala její obchodní zájmy v Číně. Letos už ale podruhé v řadě se vlajka na stožáru před radnicí objevila.
 
 
 
 
 


    [Top]    


Lidem se seminář o zvládání stresu líbil a požadují jeho pokračování

K o p ř i v n i c e - Občanské sdružení Život a zdraví ve spolupráci s městem Kopřivnicí v rámci projektu Zdravé město uskutečnilo cyklus přednášek s názvem Umění zvládnout stres. Po šest večerů se scházeli lidé v anexu, kde jim dva lektoři vysvětlovali, co je to stres, jak působí na lidi, a především, jak ho zvládnout.

Během posledního večera přednášející shrnuli v krátkosti všechny poznatky, ke kterým účastníci kurzu v jednotlivých seminářích dospěli. Poté následovalo vyplnění testu, z něhož se dozvěděli, do jaké stresové skupiny patří a jak by se podle toho měli chovat, aby stresové situace zvládali v běžném životě co nejlépe.

Hlavním přednášejícím byl pastor Radek Kocyan, který byl nadmíru spokojen s účastí lidí na semináři a jejich zapojením. „Povětšinou chodilo přes třicet lidí, ale nejvíce jich přišlo na druhý seminář, kdy jsme jich napočítali pětačtyřicet,“ uvedl k počtu návštěvníků Kocyan.

To, že návštěvníci byli s cyklem přednášek spokojeni, svědčí i požadavek jeho účastníků, aby kurz byl rozšířen o další čtyři lekce. K tomu Radomíra Chalupková, koordinátorka projektu Zdravé město, sdělila, že v současné době probíhají jednání o možnosti pronájmu zasedací místnosti. „Pokud se najdou volné kapacity, budou účastníci semináře informováni o pokračování kurzu o stresu,“ dodal Kocyan.

„Bylo to dobré. K jednotlivým tématům se vždy diskutovalo. Spoustu věcí jsem měl, jak se říká, zažitých. Člověk si ověří zkušenosti jiných lidí, s čím se setkávají v životě, jak to řešili a proč. Lidé tady nacházeli odpovědi na to, co je trápí, a také odpovědi na otázky, se kterými se setkávají v životě,“ hodnotil pozitivně kurz jeden z účastníků.

Dana Hoďáková


Top


   Město Kopřivnice, Záhumenní 1152, 742 21 Kopřivnice   
tel: 556 879 411, fax: 556 812 758
posta@koprivnice.cz