Kultura

Na divadlo do lesa přišel rekordní počet diváků

Nazí lyžaři z inscenace ’Ty, který lyžuješ’ ostravského Bílého divadla byli jedním
z největších lákadel letošního čtvrtého ročníku
Divadelní dílny na Skalkách.
Foto: David Macháček

N o v ý J i č í n (dam) - Lidmi zcela zaplněný amfiteátr kamenného divadla na Skalkách sledoval minulý pátek pětici představení dalšího ročníku Divadelní dílny. Rekordních sto sedmdesát diváků podle pořadatelů potvrzuje, že si akce během čtyř let svého trvání našla své publikum. „O tom, že ’dílna’ má již své jméno, svědčí také fakt, že se nám již podařilo sehnat i nějaké sponzory,“ řekla autorka dramaturgie přehlídky Marta Mathonová.

Pokud se bude zájem sponzorů stupňovat, organizátoři Divadelní dílny by darované prostředky rádi použili k rekonstrukci Lesního divadla, které by následně mohlo sloužit i k pořádání jiných akcí.

Krátce po páté hodině program Divadelní dílny zahájilo několika skladbami duo Jan Kvapil a Václav Chytil z olomoucké kapely Vrána. Improvizační vystoupení těchto dvou muzikantů zpříjemňovalo účastníkům ’dílny’ také pauzy mezi jednotlivými představeními.

Jako první na jeviště vystoupili herci divadla Trakař s hrou Kocourkov. Po nepříliš vyvedeném úvodu bylo pro diváky příjemnou vzpruhou ostravské Bílé divadlo. Tento tradiční účastník Divadelní dílny tentokrát na Skalky přivezl představení Ty, který lyžuješ. Právě série živých obrazů inspirovaných kresbami Martina Velíška byla jedním z vrcholů celé přehlídky. Jako třetí na pódiu vystoupili členové divadla Hromadná Procházka. Jejich pohádkový Jan doktor Faust ostře kontrastoval s drsným představením Ubu králem v podání pražského divadla Elf. Zajímavá výprava této inscenace bohužel doplatila na nedostatečné osvětlení. Skvěle se na Divadelní dílně prezentovali také místní divadelníci ze skupiny Přibližně. Režisér Michal Sopuch skvěle využil možnosti, které mu skýtal netradiční divadelní prostor i osvětlení ohněm, a premiéra jeho druhého nastudování Prudkovova Triumfu cnosti sklidila zasloužené ovace.


Dvěma akcemi začne o víkendu Štramberské kulturní léto

Š t r a m b e r k (dam) - Svým vystoupením v amfiteátru ’Pod starou věží’ odstartuje tuto sobotu večer ochotnické divadlo ’Pod věží’ Štramberské kulturní léto. Během tří následujících měsíců se návštěvníci Štramberka spolu s místními lidmi mohou těšit zhruba na patnáct kulturních podniků pod širým nebem.

„Jednotlivé programy zajišťuji buďto přímo já jako kulturní pracovnice radnice, nebo místní divadelní soubory. Spolupracujeme rovněž s kopřivnickým kulturním domem, klubem Nora a nájemci Hrstkovy chaty pod Trúbou,“ řekla Jana Königová ze štramberského městského úřadu s tím, že náklady na ’Kulturní léto’ spolknou zhruba polovinu všech prostředků určených městem na podporu kultury v tomto roce.

Definitivní podoba programu kulturního léta ještě není známa, a proto bude program zveřejňován vždy v měsíčních cyklech. Jak již bylo řečeno v úvodu, zahájení kulturního léta mají v rukou místní ochotníci. Ti v sobotu o půl osmé večer odehrají reprízu hry Paní Marjánka, matka pluku. Následující den v neděli 18. června je na programu Setkání dechových orchestrů, kromě místní štramberské dechovky se lidé mohou těšit na mladé orchestry Základních uměleckých škol z Příbora a Rožnova pod Radhoštěm.


Kopřivnický MDO měli Chorvaté za profesionály

K o p ř i v n i c e  (dam) - Z úspěšného hostování v Chorvatsku se na začátku minulého týdne vrátil kopřivnický Městský dechový orchestr.  Během šestidenního zájezdu odehrál orchestr řadu koncertů v přímořských městech v okolí Opatije. Zájezd vyvrcholil účastí kopřivnických muzikantů na festivalu v městečku Kastav. Před zhruba pěti sty lidmi v publiku  orchestr odehrál koncert složený z náročnějších koncertních skladeb. "Museli jsme dokonce vyvracet fámu, že jsme profesionální orchestr. Někteří diváci byli naším koncertem tak nadšeni, že požadovali po sólistech i autogramy," řekl dirigent kapely Alois Hrnčárek.


Příznivce dechovky potěší Vlčnovjanka

K o p ř i v n i c e (dam) - Milovníci jihomoravské dechovky si přijdou na své tuto neděli ve velkém sále kulturního domu. Od pěti hodin tam totiž bude koncertovat slovácká dechová hudba Vlčnovjanka.

Poloprofesionální soubor složený z muzikantů z okolí Vlčnova, Uherského Brodu a Uherského Hradiště funguje již dvacet let. Za tu dobu hráli v mnoha evropských státech a natočili šest kompaktních disků. „V našem repertoáru jsou hlavně skladby předních slováckých autorů, hrajeme ale také hudbu skladatelů z jiných regionů a v poslední době také orchestrální světové evergreeny,“ prozradil kapelník Vlčnovjanky Pavel Nevařil.

Vlčnovjanka, kterou podobně jako Mistřiňanku nebo Moravanku, tvoří dvanáct muzikantů, dva zpěváci a dirigent, hraje v tradičních vlčnovských krojích. Do Kopřivnice přijede kapela s dvouhodinovým komponovaným pořadem, který vznikl u příležitosti oslav dvacátých narozenin souboru a kromě písniček se diváci mohou těšit i na lidového vypravěče.


Osobní příběh Kanaďana Terryho Foxe

Chvíle před startem loňského ročníku
Běhu Terryho Foxe, jenž se bežel
v ulicích Kopřivnice.

Foto: David Macháček

Historie Běhu Terryho Foxe se váže na životní příběh mladého Kanaďana, kterému byla v 18 letech amputována noha postižená rakovinou kostí. V bolestech a utrpení, které Terry prožíval a které viděl u ostatních pacientů, se zrodila touha překonat bezmocnost a podniknout něco, co by napomohlo boji proti této zákeřné nemoci. Rozhodl se běžet napříč Kanadou a uspořádat sbírku finančních prostředků na výzkum rakoviny. Po intenzivním tréninku a pečlivé přípravě se 12. dubna 1980 vydal z východního pobřeží kanadské provincie Newfoundland na trať „maratonu naděje“.

Za 143 dní uběhl 5 565 km, denně absolvoval dávku téměř rovnou délce maratonské tratě. U Thunder Bay v provincii Ontario byl nucen svůj hrdinský maraton ukončit. Rakovina se rozšířila do plic a 28. června 1981 ještě ani ne 23letého Terryho přemohla. Terry Fox se zapsal do srdcí milionů Kanaďanů. Stal se národním hrdinou a z jeho „maratonu naděje“ vznikla tradice, která velmi rychle pronikla i za hranice Kanady.

















© Kopřivnické noviny

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:39