K o p ř i v n i c e (hod) - V současné době probíhají jednání, kam přemístit výrobu osobních vagonů ze současné ČKD Vagonky Studénka, a. s., kterou koupila americká firma THRALL EUROPA, s. r. o.

V Parlamentu ČR vznesl interpelaci poslanec za ODS Josef Jalůvka na ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, ve které vznesl žádost o sdělení postupu jeho ministerstva a vlády ve věci pomoci státu při zachování výroby osobních kolejových vozidel v okrese Nový Jičín.

Josef Jalůvka ve své interpelaci píše, že pokud bude převedena výroba osobních vagonu do Kopřivnice, bude zachováno asi 350 zaměstnanců ČKD Vagonky a 700 pracovníků u dodavatelských a kooperujících firem a že náklady na převod výroby mimo region jsou výrazně vyšší.

Ministr Grégr poslanci Jalůvkovi sdělil, že výroba osobních kolejových vozů přechází z ČKD Vagonka Studénka, a. s., na nově vytvořený subjekt ČKD Vagonka, s. r. o. Jediným společníkem této společnosti je ČKD Praha Holding, a. s. „Bude proto především záležet na ČKD Praha Holding, a. s., jak přemístění výroby proběhne. Na základě usnesení vlády ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí prověřují možnosti převodu výroby osobních kolejových vozidel ze společnosti ČKD Vagonka Studénka, a. s., na jiný subjekt.

Podle pracovníků ČKD Vagonka, s. r. o., byly prověřovány možnosti: nový závod na ’zelené louce’ ve Studénce, DEPO Bohumín, Vítkovice, a. s., Tatra, a. s., Kopřivnice a Cwenar, s. r. o. Dále jsou známy nabídky zájemců: Pars DMN CZ, s. r. o., Šumperk, Škoda, a. s., Plzeň a Krnovské opravny a strojírny, s. r. o.

Z uvedených možností vyplývá jako nejvýhodnější lokalita a. s. Tatra. Financování přemístění výroby by mohlo být kryto ze zdrojů: vlastními výnosy na náklady stěhování ve výši 11 mil. Kč, podpůrnými programy vyhlašovanými ministerstvem pro místní rozvoj ve výši 20 - 50 mil. Kč, dlouhodobým investičním úvěrem od Konsolidační banky Praha nebo státní garancí na úvěr,“ píše v odpovědi na interpelaci Jalůvky ministr Grégr.

K o p ř i v n i c e (dam) - Podruhé během tří měsíců se tatrovákům změnila pracovní doba. Během následujících čtyř měsíců budou zaměstnanci ze správní budovy chodit do práce na sedm, v dceřiných společnostech a v ostatních částech Tatry bude platit stejná pracovní doba, jako před únorovou změnou. Důvodem tohoto rozhodnutí managementu je podle tiskové mluvčí automobilky Evy Kijonkové fakt, že energetici nebyli schopni potvrdit, že posun pracovní doby by byl jednoznačným přínosem i během letních měsíců. Velmi zjednodušeně se totiž dá říci, že v létě se ani ráno v kancelářích svítit nemusí. V době od 14. února, kdy došlo k prvnímu posunu pracovní doby, do začátku minulého týdne Tatra ušetřila pět milionů sto čtyřicet čtyři tisíc korun. Samotná úspora z posunu pracovní doby činí asi půl milionu, zbývající částku ušetřilo cyklování směn.

K o p ř i v n i c e (dam) - Ke zrušení svého továrního závodnického týmu, který mnohokrát úspěšně reprezentoval značku na Rallye Paříž - Dakar, přikročila automobilka Tatra. Její vedení totiž usoudilo, že držet celoročně tým, který je vytížený tři měsíce v roce, je neekonomické. Tatra se však bude i nadále stavět na start nejtěžší rallye. Zajištění účasti v závodě okolo organizace si však stejně jako v minulých dvou letech bude objednávat u společnosti Duo Frenštát. Všem šesti členům Marathon teamu bylo údajně nabídnuto jiné místo v automobilce. Několikanásobný vítěz rallye Karel Loprais však podle vlastních slov ještě žádnou nabídku neobdržel.

Š t r a m b e r k (dam) - Hlavním důvodem vybudování víceúčelové věže s rozhlednou na vrcholu Bílé hory, byl zájem radiokomunikačních společností EuroTel a RadioMobil šířit z tohoto místa signál pro mobilní telefony. Vysílač měl zlepšit hlavně nedostatečné pokrytí ve Štramberku.

Současně s otevřením rozhledny se funkční technologií na jejím vrcholu mohl pochlubit jen EuroTel, majitelé mobilů sítě Paegas si na zprovoznění vysílače budou muset ještě počkat. Pro slavnostní otevření sice RadioMobil nainstaloval mobilní vysílač signálu, ale finální technologie bude podle jeho zástupců namontována a spuštěna nejpozději do poloviny května.

K o p ř i v n i c e (hod) - Připomínáme čtenářům našich novin, že v sobotu 6. května od devíti do patnácti hodin pořádá akciová společnost Tatra u příležitosti sto padesátého výročí založení závodu Den otevřených dveří.

Autogramiáda účastníků Rallye Paříž - Dakar - Káhira 2000 se uskuteční ve správní budově automobilky od deseti do čtrnácti hodin. Návštěvníci budou také mít možnost zhlédnout na polygonu každou hodinu ukázkové jízdy.

V rámci konání Beskyd Model Kit Show přistanou v tento den mezi 10.30 až 15. hodinou vrtulníky na tatrováckém polygonu.

K o p ř i v n i c e (hod) - Městská rada na svém mimořádném zasedání minulý týden v úterý 25. dubna v odpoledních hodinách projednávala dohody o spolupráci při užívání pronajatých částí víceúčelové telekomunikační věže mezi městem Kopřivnicí a Kabelovou televizí Kopřivnice.

„Smlouva řeší náklady týkající se provozu. Pokud bude záporný výsledek hospodaření, město uhradí ztrátu, avšak maximálně do výše pětatřicet tisíc korun,“ doplnil starosta Jiří Tichánek.

Radní dále schválili uzavření smlouvy o podnájmu rovněž mezi městem Kopřivnicí a Kabelovou televizí Kopřivnice. „Smlouva o podnájmu akceptuje stanoviska štramberské strany. V článcích číslo 6 a 7 smlouvy je zakomponováno, že veškeré kroky, týkající se rozhledny, budou konzultovány se Štramberkem,“ dodal Jiří Tichánek.

Uzavření smlouvy o výpůjčce obrazu Zdeňka Buriana městu Štramberk schválili radní na svém jednání. Obraz bude vystaven na výstavě malíře Zdeňka Buriana ve Štramberku až do října. „Radní si vymínili, že obraz musí město Štramberk po dobu konání výstavy pojistit,“ upřesnil starosta Tichánek.

19. 4. ve 21 hod. přijala služebna městské policie telefonické oznámení, že pod přehradou v Lubině jezdí podnapilý řidič v terénním autě. Hlídka MP na místě zjistila, že celá osádka terénního vozu GAZ je zjevně pod vlivem alkoholu. Proto byla přivolána Policie ČR, která si výtečníky převzala

21. 4. deset minut po půlnoci bylo telefonicky hlášeno, že je rozbitá výloha v prodejně Minizoo na ulici Štramberské. Na místě hlídka MP zajistila muže, který podle svědků rozbil výlohu úderem hlavy. Protože si dotyčný svým výkonem způsobil zranění, byl převezen na polikliniku k ošetření a poté byl předveden na Policii ČR z důvodu podezření na spáchání trestného činu

22. 4. v odpoledních hodinách bylo oznámeno, že na ulici Obránců míru hoří v bytě. Byli vyrozuměni hasiči a na místo se okamžitě dostavila hlídka městské policie, která zjistila, že pootevřeným oknem v přízemí se valí hustý dým. Na chodbě domu bouchal do dveří muž, který hlídce MP sdělil, že uvnitř je jeho bratr. Protože na bouchání nikdo nereagoval a byla obava z ohrožení života nebo zdraví osoby, vstoupil jeden ze strážníků do bytu oknem, uhasil vzniklý oheň a vzbudil spícího muže, který se nacházel v kuchyni na lavici a byl vyveden ven z bytu

23. 4. využil neznámý pachatel nepozornosti obsluhujícího personálu v baru Bonver a odcizil číšnický ’flek’ s tržbou

24. 4. započato šetření krádeže vloupání do Muzea Fojtství, ke kterému došlo v noci z 23. 4. a při kterém neznámý pachatel odcizil vystavený starožitný porcelán

25. 4. oznámeno vloupání do objektu dřevařské firmy, sídlící na ulici Pánské v prostorách Tatry

K o p ř i v n i c e - Vznik sídliště je poplatný době a okolnostem, za kterých vznikalo. Lidé potřebovali rychle a poměrně levně a také kvalitně bydlet. Aby byly uspokojeny tyto potřeby, začala se v minulých desetiletích budovat sídliště. V poválečném období se jednalo spíše o méně podlažní domy, ale postupem času, kdy stále víc začal převažovat ekonomický ukazatel, se výška budov zvyšovala. Rentabilita počtu bytů na metr čtvereční a náklady na technickou infrastrukturu dostaly přednost před kulturou bydlení.

Nejinak tomu bylo i v Kopřivnici. Starší sídliště jsou pětipodlažní, na Severu pak převažuje výstavba sedmi až devítipodlažních bloků a nejmladší sídliště u autobusového nádraží se už ’pyšní’ třináctipodlažní výstavbou. Lidem se sice dostalo slušného bydlení - v slunných bytech I. kategorie odpadla starost o topení a teplou vodu, ale zcela se potlačily základní potřeby jejich obyvatel. Touha po volném pohybu je omezena chodníky, parkovišti, možnost posedět si venku se sousedy znemožňuje nedostatek laviček a odpočinkových zón, běžná oprava kola se stává problémem, protože mít v rámci bytu či sklepního prostoru vlastní dílnu, je prakticky nemožné. Navíc při plánování výstavby sídliště architekti nepočítali s tak velkým zvýšením životní úrovně, kdy prakticky každá rodina má k dispozici auto, výjimkou nejsou auta dvě.

Nároky na prostor si zcela oprávněně dělají i děti. Potřebují nejen prostor, ale i zařízení, kde se mohou realizovat. Pískoviště, prolézačky, houpačky, kolotoče sice děti zaujmou, ale na vybití energie potřebují stále více dětská a dopravní hřiště i speciální plochy na jízdu na kolečkových bruslích či zařízení pro skateboard. Pokud budeme objektivní, v rámci možností všechna taková zařízení na sídlišti Sever jsou nebo postupně vznikají. Problém je s jejich životností a údržbou.

„Každoročně provádíme opravy oplocení dětských hřišť, opravujeme houpačky i další zařízení, ale než dojdeme z jednoho konce Kopřivnice na druhý, můžeme začít nanovo,“ povzdychl si ředitel správy sportovišť Milan Gilar, „částky na údržbu každý rok přesáhnou hodně přes sto tisíc korun, ale stále je to málo.“ Ukázkové dětské hřiště, které svého času realizovala členka Mírových sborů Američanka Michelle Tucker, je dnes už jen odstrašujícím torzem, na kterém dětem hrozí spíš úraz.

Ať jsem o bydlení na Severu diskutovala s jejími obyvateli nebo odborníky z městského úřadu, všichni se nakonec jednoznačně shodli v názoru, že přílišná koncentrace lidí s sebou zákonitě nese spoustu problémů, ale že základ všech problémů tkví v přístupu samotných obyvatel. Pokud se k společnému majetku nebudou chovat jako ke svému vlastnímu, nelze očekávat zlepšení. Určitým řešením by bylo zřízení funkcí domovníků. Pokud by se navíc těšili takové úctě a respektu, jak je známe z prvorepublikových filmů pro pamětníky, bylo by rázem o polovinu problémů méně.

Městský úřad v Kopřivnici se snaží zlepšit životní prostředí obyvatel, ale tak jako u všeho je to otázka finančních prostředků.

„Co se týče mobiliáře, tak lidé požadují na Severu lavičky, ovšem naše rozpočtové možnosti jsou omezené. Pokud se budou instalovat nějaké lavičky, tak na pěší zóně kolem nákupního střediska,“ uvedl správce komunikací Vladimír Pustka.

„Za optimální společné bydlení považuji realizaci třípodlažních bytovek, které se postavily na ulici Pod Bílou horou. Šest, osm rodin vytvoří optimální komunitu, která je schopna se mezi sebou domluvit. To už je pochopitelně téměř nemožné v paneláku, kde žije čtyřiašedesát rodin,“ zhodnotil bydlení architekt města Milan Šmíd.

„Pokud k nám zavítají návštěvy z jiných měst, kde mají daleko větší sídlištní zástavbu, připadají jim naše starosti k smíchu a v podstatě nechápou, na co si vlastně stěžujeme,“ uzavřel Milan Šmíd.

Ať to vidí delegace odjinud jak chce, bydlení na sídlišti není a patrně ještě dlouho nebude ideální.

K o p ř i v n i c e (ili) - S problémy typickými pro sídliště Sever se nepotýkají pouze jeho obyvatelé, ale i lidé zajišťující služby veřejnosti.

Jiří Gřes, řidič sanitního vozu polikliniky Therapón:

„Z důvodu nedostatku parkovacích míst musíme mnohdy jezdit po chodníku nebo zatarasíme cestu tak, že ostatní řidiči musejí vyčkat našeho odjezdu,“ přibližuje práci komplikující nedostatek místa pro zaparkování sanitky Jiří Gřes. A to není zdaleka jediný problém, který řidiče sanitek trápí.

„Ze všeho nejhorší je dostat pacienta po schodech nebo výtahem tak, abychom se neznečistili od psích či lidských výkalů. Opravdu tak znečištěné společné prostory, jakých jsme svědky na Severu, nemají v Kopřivnici nikde obdoby,“ rozčiluje se po právu za řidiče sanitek Gřes.

Zdeněk Šostek, zástupce velitele městské policie:

„Nemohu říct, že by městská policie v porovnání s jinými částmi Kopřivnice na Severu zasahovala častěji. Trošku problém nám dělají obyvatelé domů čísla 1196 a 1197 na ulici Francouzské, kteří se ve večerních hodinách sdružují před těmito domy a ruší noční klid.“ Stejně dobře hodnotí Šostek i situaci v restauračních zařízeních, kde v průběhu roku nebyli voláni ani k jednomu případu.

Jako disciplinované pak nazval zástupce velitele městské policie řidiče osobních aut, kteří si zvykli respektovat podélná žlutá znamení v místech zákazu stání. „Složitější situace vzniká při stání v křižovatce, kde na neukázněné řidiče podáváme oznámení na Dopravní inspektorát,“ vysvětlil Šostek omezené pravomoce městské policie, které neumožňují přestupek řešit na místě instalací tzv. botičky.

Ani na dotaz, jak hodnotí situaci na Severu v souvislosti se psy, nepotvrdil Šostek zkušenosti řidičů sanitních vozů. „Je tam velké množství lidí a tím pádem i velké množství psů. A stížnosti na venčení psů v okolí domů nám přicházejí spíš z jiných lokalit Kopřivnice. V poslední době mám dojem, že se o poznání zlepšila i disciplína majitelů psů při sběru psích exkrementů na veřejném prostranství,“ dodal Šostek.

„Co se týče naší práce, tak Sever určitě není nijak extra problémové místo. Na to, že je tam soustředěno tolik lidí, nedochází k enormnímu rušení nočního klidu, ani veřejnému nepořádku a podobně,“ zhodnotil celou problematiku Zdeněk Šostek.

„Na Severu to ideální není a ideální to tam asi ani při té hustotě obyvatel nebude. Situace kolem popelnic se teď částečně zlepšila tím, že jsme začali všechny kontejnery v této lokalitě vyvážet dvakrát týdně. Nepořádek, co tam býval dřív, už tam není, ale ideální stav tam nenastane asi nikdy.

Na Severu už nemáme možnost, kde přidávat další kontejnery, protože bychom zabírali další parkovací místa, případně zeleň, proto musíme vyvážet o to intenzivněji. Když se to vezme v přepočtu na plochu, vyprodukuje Sever v porovnání s ostatními částmi Kopřivnice pochopitelně daleko víc odpadů“.

K o p ř i v n i c e (ili) - K nejcitelnějším problémům, se kterými se sídliště Sever potýká, patří parkování automobilů. Množství aut se za poslední léta zvýšilo neúměrně s parkovacími možnostmi sídliště.

„V současné době je území zastavěno takovým způsobem, že znemožňuje jakékoli rozšíření komunikací,“ uvedl vedoucí odboru rozvoje města Milan Šmíd.

Během posledních let bylo realizováno vybudování dalších odstavných ploch tak, že v tomto směru bylo dosaženo maximálního využití stávající plochy. „K dalšímu rozšíření parkovacích míst nedojde, protože v podstatě už nejsou žádné volné plochy, které by se k takovému účelu daly využít,“ dodal Šmíd.

Přesto i v tomto ohledu mohou obyvatelé sídliště Sever očekávat v budoucnu částečné zlepšení. Dva soukromí podnikatelé vykoupili pozemky kolem kravína, na kterých by chtěli vystavět zhruba padesát až osmdesát garáží, čímž by se odstavné plochy přece jenom uvolnily. Samotná výstavba garáží by měla navázat na v současné době slepé rameno ulice 17. listopadu. Plánovaná výstavba je ve fázi zajišťování projektové dokumentace.

Další parkovací místa zabírají podle slov Vladimíra Pustky mající na starost správu komunikací a dopravní značení, odstavené vraky. K řešení tohoto problému však firma Slumeko, s. r. o., přijala v rámci Kopřivnice natolik razantní opatření, že odtažení a následná likvidace vraků je již pouze otázkou času.

K o p ř i v n i c e (ili) - „Veškeré problémy na sídlišti Sever mají kořeny už v samotném založení sídliště. Pokud by stávající objekty měly o dvě tři podlaží méně, tedy zhruba čtyři, maximálně šest podlaží, většina problémů by vůbec nevznikla,“ vystihl vedoucí odboru rozvoje města Milan Šmíd hlavní problém sídliště, „hustá zástavba s sebou dále nese zvýšené nároky na parkování, obchodní síť, dopravní obslužnost a další.“

„Způsob, jakým by se měly ubírat záchovné práce na sídlišti, předvedlo bytové družstvo u vzorového domu na ulici Osvoboditelů. Zateplení objektu a úprava fasády nejen prodloužila životnost domu, ale navíc zvýšila kulturu bydlení,“ uvedl Milan Šmíd. Záchovné práce na sídlišti si vyžádají značné finanční prostředky. U vzorového domu se podařilo bytovému družstvu získat nemalou státní dotaci, ale další rekonstrukce, ať se bude jednat o výměnu stoupaček, zateplení či další úpravy, půjdou z kapes družstevníků. „Časově nejblíže je plánováno zateplení a nové fasády na panelových domech 1186 a 1187 na Francouzské ulici,“ uvedl Šmíd.

Stejně jako u parkování je prakticky nemožné rozšířit stávající obchodní síť. Sídliště je podle vedoucího odboru rozvoje města doslova protkáno rozvody sítí natolik, že znemožňuje i rozvoj drobného stánkového prodeje. „Dnes bychom měli problém na sídlišti najít místo i na ustavení laviček,“ komentuje zasíťovaný Sever Milan Šmíd.

K o p ř i v n i c e (ili) - Co vám na sídlišti Sever schází a co vám nejvíc otravuje život, tak zněla anketní otázka položená obyvatelům sídliště.

Karel V. (44 let) - Nejvíc mi na Severu schází zeleň, hlavně stromy. Už sousední Trapes má vzrostlé borovice, břízy, ale na Severu nejsou ani malé stromečky.

Otravuje mě, že si děti zvykly hrát v prostoru před nákupním střediskem. Když vezmu v úvahu, že je zde největší koncentrace lidí, navíc tu spousta návštěvníků bufetů posedává s pivem a děti si mezi těmi plivanci hrají.

Renáta H. (27 let) - Mám dvě malé předškolní děti, a proto mi nejvíc vadí, že mají minimální možnost se venku vydovádět. Dětí je na našem sídlišti opravdu moc, ale chybí pro ně adekvátní zařízení. V pískovištích chybí písek, houpačky jsou polámané, scházejí lavičky, aby maminky mohly na své malé ratolesti zblízka dohlížet.

Marek (31 let) - Sice se před nedávnem přidala parkovací místa, ale stále je jich zoufalý nedostatek. Parkovací místa se sice přidala, ale zároveň se ubralo zeleně a tím i prostoru pro děti.

Hana (35 let) - Schází mi obchody - drogerie, papírnictví, galanterie. Pro každou drobnost, aby člověk utíkal do města. Přitom hospod je tu požehnaně!

Olga (24 let) - Mně se na Severu bydlí dobře. Veškeré nákupy si vozím z Nového Jičína, kde pracuji a protože žiji sama, tak si ostatní problémy neuvědomuji.

Ivan (47 let) - Bydlím přímo proti Nord clubu a úplně rostu, jak v noci hosty rozváží taxíky. Pokaždé mě vzbudí bouchání dveří. A teď, co se oteplilo, je to ještě horší, protože musím mít v ložnici otevřené okno.

Ivoš (42 let) - Já si celkem nemám na co stěžovat. Bydlíme v pěkném třípokojovém bytě a nedaleko máme velkou zahradu, kde trávíme s dětmi prakticky každé odpoledne a víkendy. Když to tak vezmu kolem a kolem, domů se chodíme jenom vyspat.

Jarmila (78 let) - Tak velké sídliště není vhodné pro starší lidi. Chtěla bych mít pro sebe už trošku víc klidu, ale děti nadělají spoustu kraválu. Během dne hulákají při hrách, křičí po sobě a večer zas ti starší sedí před domem na schodech a vykládají si tak, že nemohu spát. A to je den co den stejné. Jen v zimě je relativně klidněji.

Vlastimil (54 let) - Strašně mi vadí psi. Přes den štěkají tak, že se po noční vůbec nevyspím a kam se člověk podívá, tak se válí psí hovna! Navíc je to od jejich majitelů bezohledná sprosťárna, když je venčí přímo u baráku!

Karolína (31 let) - Bydleli jsme v podnájmu na sídlišti Dubina v Ostravě, proto si nemohu současné bydlení vynachválit.

Emil (66 let) - Asi nejvíc mi vadí hluk. Domy jsou u sebe tak blízko, že kolikrát je slyšet při otevřeném okně hádku sousedů odnaproti. Ty zvuky se o paneláky odrážejí a i v horních patrech je slyšet, co se děje dole na ulici. Úplně mě pak dokáže vytočit bezohlednost řidičů, kteří zastaví před domem a začnou vytrubovat na někoho známého, dokud dotyčný nevyjde ven.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:37